Havlíčkobrodským HC-crossoverovým ranařům Našrot vychází kniha, popisující zrod a historii kapely. V knize je také vloženo DVD z koncertu a CD písní hraných unplugged, to vše v jednom balíčku. Při této příležitosti jsem položila frontmanovi skupiny Petrovi „Hrabošovi“ Hrabalikovi několik otázek:
Kdy jste poprvé začali uvažovat o tom, že by vznikla kniha o historii Našrot?
Ten nápad mi začal klíčit v hlavě někdy v roce 2007 – v tom následujícím jsme totiž měli oslavit 20 let existence. Zároveň mi bylo jasný, že to nemůžu sesápat sám, protože jsem chtěl, aby to napsal někdo, kdo není na skupině přímo zainteresován, kdo bude mít od Našrotu odstup.
A přišel jsi…
…na Radka Diestlera. Existuje jen málo hudebních publicistů a historiků, jejichž styl psaní je tak neotřelý, osobitý, svým způsobem originální, zároveň vtipný a faktograficky precizní. Navíc se s ním léta znám ze spolupráce na seriálu Bigbít nebo z pražskýho Popmusea. Zejména ale ze společných sezení v pražský vinárně U Sudu, kde pravidelně sledujeme fotbalový zápasy Ligy mistrů a Mistrovství světa a Evropy.
Kniha ale vychází až letos. Co to zapříčinilo?
Tehdy to byla jen taková myšlenka, nahozenej nápad. On v tý době neměl čas, pracoval na jiných knižních publikacích. Nehledě na to, že pro nás jako pro kapelu bylo prioritou hlavně dokončit album „Rag(e)time“, což se nakonec v roce 2008 podařilo. Oslavy 20 let Našrot tak proběhly pouze ve znamení nový desky. Vzhledem k tomu, jakou organizační anarchií náš soubor trpí, byl už tohle vlastně úspěch.
Jak se situace okolo knihy vyvíjela dál?
Slavnostní koncert „20 let Našrot“, kterej proběhl na konci roku 2008 v pražským rock klubu Vagón, se natáčel kamerama s tím, že „jednou v budoucnu“ bude sestřihán do podoby DVD. Ty uvozovky jsou na místě, neboť člověkem, s nímž jsem hodlal záznam vyrobit, byl kamarád Carlos Palomita, který se vyznačuje až chronickým nedostatkem času. Nakonec jsme dokument z koncertu někdy v půli roku 2009 sestříhali pod lapidárním názvem „Našrot: Live In Praha“, a tehdy se opět vrátila myšlenka knihy - do ní mělo být ono DVD vloženo.
Takže tehdy jsi oslovil Radka Diestlera znovu a on…
…neměl čas. Právě totiž psal rozšířenou verzi svý knihy o historii Tří sester. Ale pak se věci konečně hnuly. Přes rok 2010 jsme dávali dohromady podklady, následně to Radek začal sepisovat, až to nakonec sepsal. Kniha dostala název „Totálně Našrot aneb Příběh naší nejlepší neperspektivní kapely“.
Knihu a v ní vložené DVD máme za sebou, nyní se podívejme na CD. Kdy jste vůbec začali hrát unplugged? Pokud vím, tak posluchači vás znají jen jako tvrdou kapelu.
Někdy na podzim 2009 nám náš manager Cecek sdělil, že spřízněná kapela Nonsense z Vel-Mezu pořádá každý léto festival Bezproudoff, na němž tvrdý party předváděj svůj repertoár elektro-akusticky, tedy unplugged. A že nás tam chtěj. My jsme tehdy byli docela připitý, takže jsme mu to odkejvali s tím, že – no jo, jasně, jednorázovka, to tam vodšmrdláme a nazdar. A vzápětí jsme na celou věc zapomněli.
Když jsme pak na začátku dalšího roku hráli na jednom koncertě spolu s Nonsense, a oni nám to znovu připomněli, tak už nás to trochu vyděsilo. Okamžitě jsme si koupili akustický kytary, basák kontrabas, bubeník paličky ze špejlí atd. Postupně jsme začali vybírat repertoár a ty věci se vlastně znovu učit.
Znovu učit? To znamená, že písně, které hrajete unplugged, jsou odlišné od běžného repertoáru?
Některý jo, některý ne. Ale hlavní změna tkví v tom, že hraní elektrický a akustický stojí povahově na dost jinejch aspektech. V elektrickým rámusu spoustu věcí neslyšíš, což je ale jedno, protože publikum si na tvrdý koncerty chodí pořádně zapařit, odvázat se. Akustický vystoupení je komornější a lidi spíš nutí poslouchat muziku než tam nějak šílet. To znamená, že se musí jemně předělat aranžmá, zpěvák se konečně musí aspoň trochu naučit zpívat, najednou je prostě všechno líp slyšet. A nejvíc samozřejmě chyby, který se jinak v elektrickým rachotu ztratěj.
A čí to byl tedy nápad přidat dovnitř ještě CD „Unplugged“?
Já jsem mezitím v HB našel vydavatele knihy Petra „Žvatlu“ Novotného, knihkupce a majitele nakladatelství Petrkov. Je to můj bývalý spoluhráč z undergroundový kapely Křečový Žíly, která tu neoficiálně působila za bolševika v době totality – tedy ještě před Našrotem. No, a on přišel s tím, že by mohla vzniknout druhá příloha knihy – CD unplugged. Normálně se tyhle věci „bez proudu“ většinou natáčej na koncertech, ale my jsme neměli ty akustický kšefty skoro žádný nasmlouvaný. A jelikož první dead-line knihy měl bejt v říjnu 2010, což byl naprosto vražednej termín, narychlo jsme objednali studio a ty písničky natočili studiově.
Obsahuje CD „Unplugged“ nějaké novinky?
Budou tam dva nový songy. První je Night In Lhasa, což je taková reflexe na nesvobodu a mizernou situaci Tibeťanů v jejich vlastním státě, kterej je okupovanej Čínou. Druhá písnička je určitou parodií na kýčovitý ploužáky, který vládnou tzv. většinovejm rádiím - však se taky jmenuje Windy Day (A Slow Pathetic Song Smelling By Camp)“.
A na závěr - bude nějaký křest tohoto multimediálního balíčku?
Jistě. V pražským Vagonu – místě našeho DVD-koncertu – zahlučíme elektricky v sobotu 26.3., přičemž hostem bude další hácéčková legenda Slut. A pokud se nemýlím, právě ve Vagonu bude vůbec poprvé možnost si ten multimediální balíček zakoupit. Druhý polití knihy bude následovat poměrně za dlouho - v Havlíčkově Brodě, v klubu Effect 13.5. Jinak chystáme i unplugged koncerty jako třeba v pražský Malostranský besedě v úterý 17.5., kde vystoupíme společně s Olinem Nejezchlebou a jeho Blues Sessionem.
Díky za rozhovor.
Já taky díky.