Historie

Další akce

pá 22.11. / Kolín
Bar pod Hodinama
/ Hardcore Night 2, vystoupí Našrot, Plán To Kill (ARG/CZE. metalcore), Curvera (Chodov, hardcore-punk) 

Historie 2018 - 2019

Leden 2018

  • Marthův song (něco mezi Cream a RATM) dostává název „The Old Hobo“.
  • Poněkud tragikomický koncert NAŠROTu ve VelMezu. Členové souboru zaneprázdněni učením se nových songů, poněkud pozapomněli na standartní koncertní materiál, a bylo to setsakramentsky vidět. Jouza klopýtal, Martha basoval též mnohdy podivně, Ceemek více ladil, než hrál, a výkon skuhroně Hraboše by mohl být parafrází úryvku z Dobrodružství Toma Sawyera: „Předstoupil s ješitnou sebedůvěrou a rovnýma nohama skočil do nesmrtelné, nezničitelné písně War Or Peace & Love. Hřímal ji s nádherným zápalem a divokými posuňky a v prostředku uvázl, jako když utne, a nevěděl dál. Zmocnila se ho příšerná tréma, kolena se mu podlamovala a myslel, že se udusí… Ještě chvíli bojoval a pak se dal na ústup, na hlavu poražený. Zazněl nesmělý pokus o potlesk, ale zemřel mlád.“ Poslední dvě věty by šlo použít i na celkový výkon kapely. Dále ještě hráli WIGGUM THE CHIEF a PRO.STORY.
  • Ve škrdlovickém studiu nahrávání nových songů „Dark East Mordor“ a „The Old Hobo“, plus točení videa z tohoto, coby podklad k zamýšlenému klipu.
  • Hraboš se podrobuje operativnímu odstranění polypu nad hlasivkami.
  • Ve studiu dokončovací práce na nových skladbách i na samotné kompilaci „Back To The Past“.

Únor 2018

  • Martha zprodukuje společné focení souboru v HB-Vršovicích, přičemž do role fotografa nominuje svého syna Ondru. Jako správný produkční ví, že nejlepší snímky vznikají v extrémních ba přímo krizových podmínkách. Proto zajistí nízkou venkovní teplotu, prudký vítr a chumelení. A aby se zkřehlí členové skupiny nemohli nikde ohřát, postará se i o to, aby se v sále kulturáku, kde se mělo původně fotit, konala jakási soukromá veselice místních obyvatel. I přes kruté podmínky se Ondrovi nicméně podaří učinit „ze starých oplzlých dědků sympa chlápky středního věku“, jak bylo původně plánováno.
  • Rozhovory pro media, podpisy licenčních smluv.

Březen 2018

  • Na CD vycházi kompilační trojalbum "The Best Of Našrot - Back To The Past".
  • Vytvořen klip k novému songu „Dark East Mordor“ – kamera Vladimír Budík, koncepce Hraboš, střih a režie: 2visible.
  • Martha zakládá instagramovou stránku NAŠROTu.
  • Na Radiu Beat probíhá "Víkend Našrot", během kterého dojde i k prezentaci několika písní skupiny Našrot, a v soutěžích k rozdání několika výběrových alb "The Best Of Našrot - Back To The Past".
  • Martha začíná zkoušet s přibyslavskou jazz-drum´n´bassovou skupinou BEAT ARCHITECTS.
  • První koncert „30 let!!! Našrot“ v Havl.Brodě v klubu Oko  se NAŠROTárům až na pár drobnějších chybiček vydaří, plný sál kvituje set s povděkem. Poprvé zazní obě nové skladby „The Old Hobo“ a „Dark East Mordor“. Výberové troj-album „Back To The Past“ slavnostně polijí pivsonem příznivci souboru Kodym, Šárka Paclíková-Bártová, Karel Pavlíček (ověřený dortokucht - vytvoří rumový dort s velkou třicítkou a nápisem „I am Našrot“) a samozřejmě lidový performer Libor Velíšek. Ten přijde na podium namaskován co dortový muž - 30 svíček na jeho dortově hlavě nakonec zapáleno, ale vzápětí uhašeno, neb hrozí, že se zažhne polystyrénová třicítka na čele dortu, kterou již tak tak olizují plameny. Karel navíc v přilehlé místnosti za barem připraví vepřo-kolenové hody, Koala vyrobí památeční sirky „30 let Našrot“. Mezi hosty krom „obvyklých podezřelých“ též undergroundová ikona Čuňas a ředitel Underground Radia Palivec. Veselý večírek. Dále hráli crossoveroví NONSENSE a noise-coreoví NU PAGADI.
  • Den po koncertě v HB je na internetu uveden Našroťácký videoklip k nové skladbě „Dark East Mordor“, o což se exkluzivně postará internetový music&style magazín iReport.cz. Annonce vypadá, jakoby vylezla z příručky „Jak nikdy nenapsat annonci“: „(Dark East Mordor“) …Hudebně i obrazově se jedná o čirý rockový minimalismus plný neklidu, napětí, úzkostí, depresí a zmaru. S délkou lehce přes 7 minut pak bude aspirovat na první místo v pomyslné soutěži o nejdelší píseň, na kterou byl u nás natočen klip“. A to je ještě pod ním varovné upozornění: „Pozor: osobám s chronickým neurologickým onemocněním (například epilepsie) se sledování tohoto videoklipu NEDOPORUČUJE.“  Důvodem warningu je časté, blikavé střídání flashů ve videu. Nicméně den poté již klip boduje na našroťáckém kanálu Nasrot.official.
  • Další koncert „30 let!!! Našrot“ se koná v Praze v MC Vagon, za podpory hardrockové kapely BLUE ROBIN. Opět něco drobných chybek, ale výkon se zdá být zdařilejší (a divočejší) než v HB. Slavnostního polejvání alba „Back To The Past“ se zhostí „metalový guru“, hud.pub. Petr Korál a fotografka Marie Bartošová. Hud. pub. se při té příležitosti blýskne tak působivou, energickou řečí, až někteří z členů souboru téměř úplně, ale ne zcela naprosto neuroní kroupu dojetí. Po koncertě odchází pražská sekce souboru (hlodavec) lít k Sudu, kde pobyde až do ranní zavíračky, zbytek odjíždí do HB. Na třicátém km od Prahy se ale dostane do podobné situace, jako před třemi měsíci členové skupiny PLEXIS: na vozovce neleží, ale skočí na ni statný jelen (nikoli folk-country, nýbrž jelen the animal). Naštěstí sedí za volantem dodávky Vl. Prajzler, stará zkušená houně: všimne si zmatkujícího vozu před ním a preventivně sníží rychlost ze 120 na 80km/h.  Nárazu se však vyhnout nelze, i když ho řidič ustojí – levý předek a dveře jsou odepsané, nelze jet dál. Nakonec vůz naloží havarijní služba a odveze do HB. Nikomu z lidské osádky se naštěstí nic nestane. Zemře pouze jelen (nikoli folk-country, nýbrž jelen the animal) a auto je na šrot.

Duben 2018

  • Hlodavec se coby zástupce NAŠROTu  zúčastňuje natáčení pořadu Drive na Óčku. Rozhovor s ním vede o Našrotu vcelku dobře informovaná zpěvačka Tonya Graves. Nicméně celé je to poněkud zmatečné, neboť pořad se předtáčí do května, a s nebývalou vervou se tedy diskutuje  o koncertech dávno minulých, které ovšem v realu zatím ještě neproběhly.  
  • Ve stejný den proběhne na ČT-Art v pořadu „Události v kultuře“ krátký šot o 30 letech NAŠROTu s ukázkou aktuálního videoklipu.
  • Třeskutý, vokálně-instrumentální soubor Fanfáre NAŠROTáre elektrikáre y decibeláre, anti-kobliháre y anti-vogonáre neopouští Vysočinu, neb hraje ve městě Třebíč. Prvním nepříjemným překvapením je, že na plakátech ke koncertu není ani zmínka o tom, že soubor slaví třicátiny a při té příležitosti poleje nové CD. Soubor se tedy na nějaké oficiality vysere. Co se týče samotných výkonů, přicházejí další blbá překvápka – Martha naladí baskytaru, poodejde pro nápoj, nástroj se ani nepohne. Hudebník se vrací, vezme basovku, na začátku koncertu do ní hrábne, a ta je nejméně o tón podladěna! Občas doladit musí také Ceemek. Jouza je zase konsternován zapůjčenou, jinak postavenou bicí soupravou, s níž se jen těžce zžívá. A tak se kupodivu nejlépe daří nedávnému výtečníkovi Hrabošovi, podávajícímu vcelku kvalitní výkon - hlasivky nevykazují žádných nesrovnalostí. Dále ještě hráli přátelé z NONSENSE a pak MORS ULTIMA.
  • Obavy o hlasivky má ovšem hlodavec zejména během 3hodinového setu seskupení MARADONA JAZZ v MB. Tyto se naštěstí ukážou jako liché – ba naopak, Hraboš to dává skvěle a celé vystoupení si dosti užívá.
  • Ceemek předvede domáci etudu na téma "O krájení papriky veliké, převeliké", která má zhruba tento průběh: nůž - ššššvih! - paprika - oh, no! - prst! - a kurva! Tony Iommi!. Krvavé zranění kytaristovi nedovoluje zúčastnit se zkoušky, ale do dalších koncertu už by měl být připraven. 
  • Brno velkolepě slaví na Zelňáku hokejový titul Komety, venku je pětadvacet stupňů, holky pobíhají v mini a členové souboru NAŠROT chmurně kouří před klubem Mersey. Jouza se zadívá do modré oblohy a povzdychne si: „Ty vole, teď bych si sednul někam na zahrádku, a dal si vychlazenýho pivsona." Pak mrkne na červený plakát souboru a suše dodá: „A na tyhle bych teda určitě nešel." Myšlenku Jouzovu vezme za svou nejspíš spousta lidí, neboť počet diváků v klubu je při následné akci poněkud nižší než obvykle. Přesto moshují a řádí jak černá ruka, čímž donutí soubor vypnout se k dobrému a hodně divokému výkonu - byť v drobnostech je absence zkoušení znát. Ale - Iommiho… pardon… Ceemkův nožem obráběný prst vydrží, Jouza maje své vlastní soupravy buší spokojeně, Martha i hlodavec bez problémů, darbukoid Dréza „maorský hráč s německým jménem hrající na typický egyptský nástroj“ taktéž. Album „Back To The Past“ polyje Poly, člen spřízněné brněnské soldatesky INSANIA. Opening bandem je pak výborná divoká a vtipná skupina LORD SKULL („a nyní přijde na podium skupina Namoll“ atd.). Po zdařilém koncertě přijde za členy majitel a dramaturg klubu P. Tesař, a členům souboru, který je jeho oblíbeným, nadšeně říká: „Mám s váma velký plány. Jednou spolu vyprodáme stadion!“ Hraboš se podívá na pomalu odcházející prořídlé publikum a vesele odpoví: „To bude dřív mír na Blízkým východě.

Květen 2018

  • Hlučná a divoká horda zvaná Burárum NAŠROTárum  vrhla se až na samý okraj Hornomoravského úvalu poblíž Hostýnských vrchů. Tam v Bystřici pod Hostýnem, nachází se proslulý zámek. Ale jak bylo psáno v annonci:  „…uvnitř jeho prostor v jeho honosných místnostech se Burárum Našrotárum neobjeví – jsou příliš nóbl.  Válečník cítí se lépe poblíž bujného svého oře – a tedy v  Zámecké konírně. Anebo mezi prostým lidem na zámeckém nádvoří, kde navíc elektrickými sečnými zbraněmi lze dobře trénovati. A právě tam... nebo i tam...“  se multikulturní (nebo spíše multižánrová) řež, nazvaná „Jarní alternativa 2018“ nerozpoutala. Kvůli hromům a bleskům (a přívalovému dešti) se přesunula do architektonicky značně odlišného společenského domu.  Během akce se kromě Našrotára představili thrash-metaloví bojovníci z Bratislavy CATASTROFY, místní hip hop PAZGŘIVEC a absolutní alternativci, ostravští brusiči MASSOLA, kteří své bojové umění nazývají jazz-grind. Veskrze povedená akce.

Červen 2018

  • Dramatický přejezd části souboru NAŠROT (Ceemek, Hraboš, Jouza) z HB do 9 km vzdálené obce Okrouhlička na „fakt hustej decibelovej mejdan“, festival tvrdé hudby zvaný Hubertka Open Air. V obci Suchá totiž hudebníci narazí na gang mladistvých koček domácích, kterak na návsi dealují nám dosud neznámé kočičí drogy. Prvotní průjezd vozu gang zdánlivě rozpráší, ale kočky se okamžitě sešikují k boji. „Radši na to šlápni, není tu bezpečno,“ vybízí zachmuřený Hraboš Ceemka za volantem. Na samotné akci jim zvyšující počet dealujících koček na venkově potvrdí i právě přišedší Martha. Krátká debata vede k závěru, že onou tajemnou drogou jsou nejspíš chemicky upravené kočičince. Kapela pak vystoupí cca v půl dvanácté v noci a v příšerném dusnu předvede dobrý, klasicky živelný výkon, v podstatě téměř bez chyb (jen hlodavec by si měl občas zopakovat text songu „Malá je naděje“). Na akci dále vystoupili mj. NONSENSE (hardcore-crossover), COCOTTE MINUTE (hardcore metal), JOHN WOLFHOOKER (hardcore-crossover-alternative), UNDERSIDE (hardcore), NUPAGADI (crossover-alternative), CHASING CHRISTY (hardcore),  GLAD FOR TODAY (post-hardcore), HEAD2DOWN (SK, nu-metal), INCALM (death-metal), MEMENTO MORI (hip-hop), MICHAL ŠEPS (reggae), MADE BY ZERO (metalcore), MR. DYNABOOM (metalcore-rap) a další.
  • Na akci v Okrouhličce Jouza oznamuje zbytku kapely, že z pracovních a rodinných důvodů omezí hraní s NAŠROTEM. Letos se bude jednat jen o pár koncertů, které neodehraje, ale příští rok jich bude více. Dle jeho slov se zaměří hlavně na hraní unplugged.

  • Na jeden srpnový dvoják je tedy třeba určit bubenický záskok. Martha navrhuje Václava Soukupa Jr. ze skupiny VARIACE

  • Publicista a historik R. Diestler (aka -rdd-) a Hraboš (aka Rocker H.) jdou do toho i potřetí – na FB-stránky Viděno Dvojmo znovu začnou přibývat texty lihových reportérů Vinárny U Sudu, tentokrát se týkající zápasů (a s nimi spojených storek) fotbalového mistrovství světa v Rusku (neboli b Pycky).

  • V průběhu MS ve fotbale soubor NAŠROT odehraje jediný koncert v pro něm dost netradičním prostředí, jak je znát i z útržků annonce:  „Hopsa hejsa do… Asi takhle: na Vysočině oblíbená, řízná horalská dechovka-břinkačka, zvaná NAŠROŤačka, občas zamíří i na tancovačkový parket, byť existují tací, kteří tvrdí, že na její písně může tančit buď člověk výjimečně pohybově nadaný, nebo člověk choromyslný, eventuálně člověk alkoholem silně podroušený (body 2 a 3 se nevylučují). Stane se tomu opět v sobotu 30. 6. 2018, kdy soubor rozjede se ve svém zájezdním busu, příznačně pojmenovaném Tuzemák, do severně položených nížin, až k nevelké říčce Žejbro, která protíná obec Rosice (u Chrudimě se nacházející). Zde, v areálu tržnice v místní cihelně proběhne tradiční akce, tzv. Rocková cihelna, na které Našroťačka vystoupí od 18:00, by předvedla, jak tvrdí, „něco hnusných melodií ze svého odporného materiálu“… Korbele nechť jsou zlatým mokem naplněny až po okraj, a případní vrtiprdelníci v rej divoký nechť se na parketu vrhnou!“  A dle toho také vše dopadne – až na výjimky, osazenstvo akce kapelu nepřijme. Jak je psáno v jednom z reportů Viděno dvojmo: „Rodinky občanů i s děckama se hřály na odpoledním sluníčku, věnovaly se žraní stejků a burgrů, lemtání piva a limošek, a Našrot byl přesně tou kapelou, kterou fakt slyšet nechtěly: vyrušovala je z jejich venkovské pohody, a navíc ani ty Kabáty nebo Kaťáky nezahrála.“ Stejný osud potkává i otvírající INTERGALACTIC BANANA OF THE FALLEN MONKEY NATION. Akce tohoto druhu jsou spíše hájemstvím tancovačkových kapel a revivalů. Není tedy pochyb, že ve večerních hodinách si diváci nejspíš přišli na své při KOPMUNÁLU a METALLICE REVIVALU.

  • Den po akci hned ráno proběhne zkouška se zaskakujícím bicmanem Václavem Soukupem Jr., přičemž je všemi přítomnými hodnocena uspokojivě.

Červenec 2018

  • Hlodavec se na jeden den vypraví na fesťák Magorovo Vydří u Skaláka v Meziříčku. Jen tak, pobavit se s přáteli, vyslechnout soubory. Však produkci se stejně nevyhne. Ihned po příjezdu je zde totiž odchycen starým známým z hospody U Zpěváčků z konce osmdesátek, výtvarníkem Syslem, tvořícím nyní ve Vídni. Ten po něm požaduje, by zahudlal na kejtru na jeho společné vernisáži s fotografkou Marcelou Mare. A aby tato agro-spolupráce („Hraboš pěje Syslovi“) byla dokonána, čtenářem úvodního slova se stane lounský Lábus, absolvent Střední zemědělské školy. Na vernisáži krom hlodavce zapěje a zmáčkne svojí fňuknu i další, agilním Syslem přemluvený umělec – harmonikář Venca KOUBEK. 
  • Divé party opět spolu! Neohrožení HC-bojovníci z Vysočiny a pražská punková galérka táhnou společně na Brno! Legendární barbaři naší hudební scény  NAŠROT a PLEXIS se totiž v moravské metropoli představí v rámci dlouhodobého Vaňkovka festu. Oba soubory jsou překvapeny vysokou účastí posluchačů – dle pořadatelů jest zde přes tisíc lidí. I zahrají téměř bezchybné kvalitní sety, kvitované s povděkem. Velmi vydařená akce.

  • Dva dny po Brnu vypraví se Fanfáre NAŠROTáre Elektrikáre y Decibeláre do rybničného kraje Jižních Čech: zaplejí y zapějí ve Vodňanech, kde se koná tradiční Festa De La Pohoda, aneb festival kapel povětšinou hardcoreových, punkových, eventuálně crossoverových. (Marthova manželka louče se s hudebníkem, kam že to zase jede, po jeho sdělení „No do těch Vodňan přece!“, odpoví mu tato patetickým gestem a verši Máchova Máje: „Tam na své pouti pozdravujte zemi. Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou, vlasť jedinou i v dědictví mi danou, šírou tu zemi, zemi jedinou!“). Našrotáři v šíré té zemi jediné převedou drtivý, skákavý set, přítomným HC-publikem velmi bouřlivě přijatý. A ani nevadí, že v jeho závěru musí hlodavec skladbu „Dark East Mordor“ začít dvakrát, neboť poprvé se hluboce zamyslí a zapomene pět. Song „Life Is Elsewhere“ natočen Kilčem, objeví se na fejzbůku. Po létech setkání s dávným kámošem Bergámem. Dále hráli např. ILLEGAL ILLUSION, ZEMĚŽLUČ, DESINFEKCE, RETROPROTEST, UCHÁZIM, INNOXIA CORPORA, THALIDIMIDE, THE OWNROADIES, SVINĚ, CRIPPLEKORPS REVIVAL, DIVADLO PNUTÍ atd. Buena música! 

Srpen 2018

  • Třicet pět stupňů celsia, tří a půl hodiny zkoušení s Václavem Soukupem Jr., projetí všech koncertních songů, a navečer naostro a natvrdo, aneb koncertní debut za Jouzu zaskakujícího bubeníka v dresu NAŠROTu. Stane se tak na Kodyho narozeninovém mejdanu v obci Kámen (severně od HB), přičemž je přítomnými pařiči set ohodnocen velmi kladně. Samozřejmě pár drobných much by se našlo, ale vzhledem k tomu, že šlo o debut, je možné je označit za zanedbatelné.
  • Běsný soubor NAŠROT cílí přímo do Chrudimě, neb na fotbalovém plácku v Janderově rozbalí svoje stany potulná undergroundová sebranka („závadová mládež“, „protistátní živly“ nebo jak chcete), by své výkony předvedla na tradičním Underground Football Cupu. Napřed tedy proběhne máničkovský (punkový) fotbalový turnaj, kterého se ovšem členové souboru Našrot nezúčastní A) pro vrozenou lenost, B) pro nedostatek času, což je čirý alibismus, C) pro fakt, že jejich byvší fotbalový um proměnil se už jen v nejapné kibicování u televizních přenosů, D) protože každý Čech je především fotbalový trenér, ale bohužel už ne fotbalista, E) pro blíže nespecifikovaná zranění. Soubor se zaručuje a přísahá na matku, manželku i děti, sourozence, babičky i příbuzné na Slovensku, a na Faltýnka, že správně je za E. Po skončení turnaje a vyhlášení vítězů - v rámci hesla „po dobře vykonané práci kvalitní zábava“ – nastoupí na pódium vybrané soubory, by všem účastníkům zahudlaly něco libých (i nelibých) melodií více či méně rockového genre. Uvedeni organizátorem Františkem Free věnují Našrotári svůj koncert všem československým obětem okupace země vojsky Varšavského paktu v čele s eSeSeSéR, jejíž smutné 50. výročí se bude připomínat za pár dní. V tradiční sestavě a v zapadajícím slunci pak předvedou živelný, divý, soumračný set, v kterém vzhledem k uvedeným souvislostem zazní song „Dark East Mordor“ jako stále přítomné memento. Dále vystoupí PŮLNOC, JULL DAJEN, STARÁ DOBRÁ RUČNÍ PRÁCE, DEPRIVANT. Jak je již zvykem, na místo dorazí velmi početné publikum všech možných alternativních životních stylů. Setkání s přáteli, s kterými se soubor vídá často, i s těmi, které dlouho neviděl (např. Čáryfuk). Vydařená akce.

  • Děsiví horalé a hudební řezníci z Vysočiny zvaní NAŠROTeiros po čtyřech letech opět zavítají do divokých lesů na úbočí Melechova, konkrétně do Koutů u Ledče nad Sázavou na tradiční Pokoutní festival. Koncert se souboru vydaří, byť měl zajímavou ouverturu, stejně jako i dojezd: na počátku stála žádost členů na kamaráda MŠ o vytvoření několika daguerrotypií souboru – ten jevil sice již značné známky podroušenosti, ale fota přislíbil. Přičemž prorocky poznamenal, že si není zcela jist, zda do začátku koncertu souboru nebude na hadry již absolutně. Nakonec se potvrdilo obojí - fotky vytvořil, ale ve stavu, kdy jiní objímají záchodovou mísu. Z těch asi padesáti fot bylo nakonec vybráno v uvozovkách asi 6-7 nejlepších kusů. Zbytek tvořil směsku jakýchsi téměř impresionistických šmuh, které by jistě ocenil kterýkoli kurátor moderního umění (a je fakt, že některé měly svůj osobitý půvab). Jinak na akci zahráli ještě CIRKUS PONORKA (DIY music kytaristy Jana Ponocného), THE ATAVISTS, JONAS And THE WHALE , MR. DYNABOOM, ŽÁDNEJ STRES, KOCZKOPES , VZHŮRU A NÍŽ, PSYCHOHLÍNA, STONED TONES , DJ PROBLEMATICO a další. V závěru dostalo se hudebníkům od organizátorů chutné skývy v podobě kvalitního guláše a škvarkové pomazánky: s přehledem nejlepší okamžiky večera, ať už byl na pódiu kdokoliv.

  • V nejbližším termínu hraní přihodí se souboru Buch Buch NAŠROT věc nevídaná, a to takzvaný dvoják, tzn. dva koncerty v jednom dni. Nejprve vyrazí do města Slaný - nikoli na die goldene Stimme aus Prag – nýbrž na tradiční punk/HC festival Slánský Valník. Zde Našrot – opět s V. Soukupem za bubny - vystoupí krátce po poledni. Po nažrání členové souboru ještě zhlédnou koncert spřízněných X-CORE, kteří klasické našroťácké „jedly pily hodovaly / a pak si to udělaly / vokurkou a tyčí / byly úplně našrot“ improvizovaně včlení do jedné ze skladeb. Toho dne vystoupí mj. ještě SEVENTH PASSION, E!E, N.V.Ú. SLOBODNÁ EURÓPA, STO ZVÍŘAT nebo TOTÁLNÍ NASAZENÍ a jiné.

  • Poté se NAŠROTeiros přesunou do Hořic v Podkrkonoší, kde v areálu kamenosochařství Hála proběhne minifestival tvrdých kapel. Výkon kapela předvede divoký a hodnotný, odměněna jest krom financí též chutným gulášem z dílny přátel Krementákových.  Dále zde zahrají většinou hardcoreové a metalcoreové spolky jako třeba SET MY BRAIN, EMPTY HALL OF FAME, ALPHAGARDEN či SICHERHATESYSTEM, přičemž velmi zaujme místní potěr, teenagerská kapela VĚTRACI ŠACHTA, která má o své budoucnosti zcela jasno: na tomto, snad prvním svém koncertě uvede zpěvák první písničku zhruba takto: „Tahle písnička je tak trochu o nás – má název ‚Zrození legendy‘!“ Následují songy jako „Průjem“, „Mor“ a oblíbená „Husqvarna“. Hlodavec pak vece k Václavovi: „Vidíš – až se za deset let budou tvoje ratolesti klepat radostí, žes jim sehnal lístky na Větrací šachtu, můžeš jim říct, žes byl přítomen na jejím prvním koncertě. A jejich obdiv k tobě vzroste přímo exponenciálně!“  A aby všemu veselí nebyl konec, tak v noci na brodské pumpě při nasednutí do dodávky Ceemek přirazí Hrabošovi prudkým úderem dveří prsty pravé ruky, přičemž prostředníček okamžitě začne nabírat klasickou modrou barvu. Po následných omluvách kytaristových a Marthově nadšeném zvolání „Sláva!“, hlodavec prozkoumá zranění a odpovídá: „V klidu. Je to jen prostředník na pravačce, takže dobrý. Trsátko v ní udržím, což znamená, že vás i nadále nepřestanu udivovat svými brilantními a nenadálými prstoklady.“ Načež se Martha naštvaně otočí na Ceemka: „Taky sis, kuwa, moh počkat na tu levou!“ Pekelně náročnej Saturnův den!

  • DVD z magnetické rezonance prozradí, že Hraboš už zhruba od května řádí na pódiu s prasklým meniskem. Operace nutná.

Září 2018

  • První sobota v září je ve znamení hutných kulatin neboli "hutnin" slovutného fotografa undergroundu a punku Štěpána Stejskala. S ním se členové souboru NAŠROT znají již od první poloviny osmdesátých let, kdy jejich síly byly rozloženy do undergroundových seskupení KŘEČOVÝ ŽÍLY, GUMOVEJ KNEDLÍK a MAAMA. Není bez zajímavosti, že Štěpánovi zahráli Našrotári krátce po svém vzniku už před třiceti lety na jeho třicetinách. A nyní tedy po třiceti letech i na akci „Štěpán Stejskal 60“. Narozeninový mejdan proběhne v Praze v dejvické Klubovně a je to skutečná underground-punková veselice, na které se sejde směsice přátel „starších zasloužilých“ i „mladých nadějných“. Soubor předvede v podstatě bezchybný výkon, byť se kvůli časové prodlevě jedná o zkrácený set. Speciální přání Štěpánovo – zahrání písně „Koziáš“ – jest také splněno, třebaže dle hlodavce musel soubor „kvůli této kompozičně náročné skladbě udělat samostatnou 5hodinovou zkoušku“. Čemuž ovšem věří jen nezasvěcení. Kilčo pro youtube natočí skladbu „Malá je naděje“, natočeny jsou i skladby „Hnijící královna“ a „Koziáš“. Na akci dále vystoupí ještě RETROPROTEST, VYCHCANÝ KNEDLÍKY a KABARET DR. CALIGARIHO. Vydařený večírek!

  • NAŠROTor, hlukor ze strašlivé Vysočiny razí po týdnu opět do helmbrechtnice všech měst, tedy do Prahy, by zde zahájil slavnostní akci „25 let Modrý vopice“, což je festival, který se koná v klubu s názvem – jak jinak – Modrá Vopice. Nachází se tento na pomezí Vysočan a Žižkova, a spoustu veselých hudebních (i nehudebních) kratochvílí již za ty roky dokázal připravit. I byl soubor vyzván, by tomuto nezměrnému úsilí složil hold. Přes polední ostrý sluneční svit (podium bylo postaveno přímo proti slunci), odvede Našrotor dobrou práci (i když hlodavec v některých skladbách občas přehazoval sloky, jak se mu zachtělo), a ti, kdo ho viděli, žehrali, proč kapela s takým drajvom nehraje večer. Dále mj. vystoupili KRUCIPÜSK, PUMPA, APPLE JUICE, VYCHCANÝ KNEDLÍKY, LOKOMOTIVA PLANET, SYNOVÉ VÝČEPU, KONFRONT a aj historický šerm Artus Thor.

  • Z lesů Vysočiny na jih až k Dyji, konkrétně do Znojma - tam vrtla se divá horda NAŠROTárum a nebrala ohledů v líté decibelové řeži. V sestavě opět s V.Soukupem Jr. nastoupili boys na stage před půlnocí, a jelikož požili něco nápojů, jejich koncert by se dal ohodnotit mišíkovským „hráli trošku jako když jim kouřej kamna“. Na druhé straně vše vyvážili třaskavě živelnou pódiovou show, kterou diváctvo dostali do varu - nabídli energii a rebelii, chaos i pařbu. Přeloženo: hudební výkon tři minus, podiový výkon za jedna. Krom Našrotára představily se ještě punk-rockové kapely KŮROVEC a ANTIKOROZNÍ ZÁKLAD.

Říjen 2018

  • Z iniciativy souboru BumBum-báre NAŠROTáre koná se v Havl.Brodě koncert „pro kamaráda, jehož dodávka nepřežila na D1 srážku s jelenem“ (jak jest psáno na plakátě). A jelikož dodávka bývá pevnou součástí rockového života každého souboru, a Našrotári byli onen osudný den pasažéry, rozhodlo se o benefičním koncertě, přičemž výtěžek z něj měl být vražen na opravu této. Na akci vystoupí kromě NAŠROTu v základní sestavě ještě RED NOSE a THE SHADOW PLAY. Našrotický soubor během hodiny čtvrt předvede dobrou a solidní jízdu, byť s několika drobnějšími kiksy (mj. Martha za DÚ zopakovat „I´m Free“, Hraboš zopakovat text „Only Pain“ atd.). Publikum je též ochuzeno o hlodavcovy jumpy, neb se frontman nachází jen pár dní po operaci kolene. V šatně hudebníků posléze zmíněný kamarád (Vl. Prajzler) uvaří chutný guláš a obdaří umělce alkoholickými nápoji. Po koncertech je mu pokladníkem akce (Cecek) předán vybraný (vcelku slušný) obnos. Pěkná a záslužná akce.

  • MARADONA JAZZ na tradiční štaci ve městě eMBéček. Se souborem se po hodně dlouhé době objeví i DJ Mucho, který během setu zjišťuje, že jak desky nedržel rok v ruce, všechny sídlí v úplně jiných obalech. Většinu setu tak stráví jejich přehrabováním a hledáním, což navíc znesnadňuje jeho vysoká míra podroušenosti a vyjetosti. Proto velice často ťuká na rameno kolegy DJ Baltazara, „ať pustí další“. Také publikum není tak početné jako minule. Stručné hodnocení: prostě bylo už líp.

  • „Řezníky z Vysočiny“ čekají dva formou odlišné koncerty: nejprve coby Fanfáre NAŠROTáre Electricáre y Decibeláre v plné své elektrické zbroji zahraje v Kutné Hoře v rámci výročí „30 let Našrot!!!“. A předvede se vcelku kvalitním výkonem (málo chyb): možnou příčinou je kvalitní zázemí i vhodný cathering. Anebo možná sympatická barmanka. Ceemka s Hrabošem, ctitele Uhlířova kultovního díla „Zkouška ohněm - Jasnovidně objevovat sama sebe“, též zaujme na vchodové stěně namalovaný obraz „neznámého trumpetisty“. Hostem akce je punk-rocková kapela BLANK OUT. Den na to promění se soubor ve Fanfáre NAŠROTáre Folkáre y Orientáre a se svým programem unplugged představí se v Přibyslavi co host filmového klubu - po filmu „Nico 1988“ o bývalé zpěvačce The Velvet Underground zahraje v kinovém bufetu. Protože kapela akustický set nehrála více než tři čtvrtě roku, na jejím výkonu je to trochu znát (zejména hlodavec by si měl ujasnit pořadí slok v songu „Hej chlapče“). Ale nakonec je publikum s těmi dvěma hodinami muziky Našrotu spokojeno. A jelikož psáno bylo na plakátě - „filmový bufet je Vám plně k dispozici“, značí to, že na večer byla objednána spousta zásob rozličných nápojů, by požadavky publika byly splněny v nejvyšší možné míře. Protože míra požívání bývá při koncertech tělesa opravdu označována za jednu z nejvyšších. I stalo se tak opět. A jako přídavek Našrotárum zahrálo aj něco od těch Velvetů.  

  • Před koncertem v Krouně u Hlinska, na který je co bubeník delegován opět Václav Soukup Jr., koná se v HB v týdnu zkouška NAŠROTu, na níž z objektivních příčin nemůže dorazit pěvec Hraboš. Martha mu po zkoušce ihned zasílá škodolibou SMS: „Parádně jsme si zahráli. Konečně nám to nekazil žádný zpěvák.“ V následné odpovědi s ním hlodavec zpočátku kupodivu souhlasí, ale je to pouze předehra k drtivému finiši: „Jo, jo, zpěváci stojej za hovno. Možná bysme mohli zkusit pár instrumentálek, postavenejch na mojí neotřelé a nikdy neokoukatelné hře na kytaru.“  Martha se okamžitě dává na ústup: „Bože, né! To teda radši zpívej“. Esemeskový dialog končí Hraboš elegantní citací klasika: „Dík, že ses mě zastal, náčelníku!“

    Samotný „Rock koncert“, jak je akce v Krouně lapidárně prezentována, vyznívá poněkud rozpačitě. Stejně jako její  annonce: „Jak se říká každej pes, jiná ves, a na této akci to bude platit vrchovatě: co interpret, to jiný genre. Nicméně ač ten umí to, a ten zas tohle, všichni dohromady udělají moc. Alespoň to tvrdí autority. Z kdysidávna. Pojďme tomu tedy protentokrát aspoň trochu věřit. Jak častokrát pronášel agent Mulder „Aj want tu bylíf“ a vždy pak významně upřel svůj zrak v oblohu. Takže se stavte - uvidíte a uslyšíte věci nevídané!“ Navzdory různorodosti uvedených žánrů, což na venkově vždy budí podezření, se v místě konání sejde slušná návštěva, který by naplnila běžný rockový klub, nikoliv však obrovský sál místní sokolovny. Což později vyústí v určité napětí mezi organizátorem Ceckem a souborem. NAŠROT koncert zvládne solidně, i díky kvalitnímu zvuku na podiu. Dále se představili – jako vždy výborný – anti-peaceničkář XAVIER BAUMAXA, punk-bigbítová DEGRADACE a alternativně dancovní HERBERT EINSTEIN.

Listopad 2018

  • Improvizační těleso MARADONA JAZZ (opět bez DJ Mucha) má v Jablonci možná zatím nejlepší zvuk, což ovšem kalí poněkud menší návštěva.

  • Divá horda Furror NAŠROTorr vypraví se z hlubokých lesů Vysočiny až na okraj lesů Džbánu a jeho podcelku Řevničovské pahorkatiny. V té oblasti totiž nachází se starodávný Rakovník, v kterém vypukne lítá rocková řež nazvaná "Birthday Riot". Soubor předvede se ve vcelku dobré formě, seká to vlevo i vpravo, a jeho set setká se s velkým ohlasem dosti početného publika. Na kolbišti se kromě Našrotorru ještě objeví mj. bandy JARRARACA, PROPAN-BUTAN, MURDER Inc. či  N.A.S.. Celkově se jednalo o kvalitní hlukový zážitek pro všechny nadšené noise-nauty.

  • Very pathetic annonce objevila se na našrotárském FB: „Víc než kdy jindy v posledních osmadvaceti letech vyvstává potřeba vymezit se proti bolševické totalitě, která se díky určitým potentátům a jejich politickým kšeftům pomalu, ale jistě vrací. Ovšem co je horší, vrací se i do hlav občanů – a ať už si o příčinách, proč tomu tak je, můžeme myslet cokoli, zlo je zlo, a to je třeba stále si připomínat. A 17. listopad je k tomu vhodným datem. Proto také NAŠROT toho dne vystoupí na akci, která ono zlo reflektuje.“ To je skoro na politický projev. Však jede se daleko, předaleko – a jelikož navíc Prajzlerova dodávka, vůz, Marthou nazvaný „Jelenobijec“, není dosud k dispozici, chápou se slovutný basák s Ceemkem volantů svých automobilů. Na vpravdě androšské hospodské akci v Černošíně u Stříbra s tradičním názvem Antikomunist Fest, jest narváno. Všichni vědí, že mráz vždycky přichází z Kremlu, a tak to do sebe perou o sto šest, kapely to zase perou do publika, pozitivní energetické vlny všude kam se podíváš, všechno jede na doraz. Tak má vypadat underground! A nebyl nikdo z těch, kdož dorazili, pro návrat do lůna na temného východního Mordoru. Kromě Našrotu vystoupili ještě SLUNOVRATOVY PAPRSKY a BLAHOBEAT. Opravdu vydařený večer závadové mládeže.

Prosinec 2018

  • Jelikož na tradiční vánoční „bezproudový“ koncert NAŠROtu v HB-Oku nejsou k dispozici co hosté na saxofon a housle ani Ludra ani Zuzana, je třeba vzíti z jiných zdrojů – a to přibyslavských, kde má své sítě rozhozeny beatový architekt Martha. Na zkoušce v kulturáku v HB-Vršovicích se tak objevují Slávek (housle) a Kuba (ságo, klarinet) z folk-funkové skupiny DENUDACE. Zkouška proběhne ke spokojenosti všech, takže lze říci, že medvěd… tedy… soubor je připraven.

  • Jako vždy, když se koná nějaká vrcholná fotbalová akce, čeká na fandy z Vinárny U Sudu a další přátele spisek „Viděno dvojmo “. V tomto případě již „Viděno dvojmo 3“, neboli svázané facebookové reporty, v nichž Hraboš (pod pseudonymem Rocker H.) a jeho kolega v lití, hudební publicista a historik Radek Diestler (–rdd-, jak jinak) popisují své zážitky ze sledování fotbalového MS 2018 v Rusku.

  • Čtyři dny před Štědrým dnem proběhne ve zmíněné vinárně večírek nazvaný „Rozloučení s letošním fotbalovým rokem“, na kterém je spisek distribuován. A distribuován je i na tradiční lemtačce souboru NAŠROT „k ukončení letošního našroťáckého roku“, která se koná v podzemním brodském sklepení zvaném Díra.

  • Jak je psáno v annonci – „Furor Našrotorr o vánočním čase opět promění se ve vlídné Fanfáre NAŠROTáre Folkáre & Orientáre a v této své folk-rockové podobě odehraje v Havlíčkově Brodě svůj tradiční unplugged set. Stane se tak o svátečním úterý 25.12. 2018 večer, kdy se dle pověstí a legend v šeru dávných věků narodila v Betlémě jedna slavná mánička.“  Koncert NAŠROTu, na němž se kromě tradičního darbukisty Drézy, objevují i noví hosté, již avizovaní Slávek a Kuba, je diváky kvitován s povděkem, byť se jedná o zkrácený set -  na akci totiž vystoupili se svými unplugged sety ještě spřízněné soubory NONSENSE a DENUDACE. Vánoční večírek je opět hojně navštíven - přáteli, kteří se objevují furt (většina), těmi, kteří se objevují vždy po roce (např. Zé), nebo po desetiletích (Švéd). V nočních hodinách pak proběhne oblíbená hra, zvaná panákovaná, a jiné veselé pokoncertní kratochvíle.

Únor 2019

  • HC-crossover bastards Furor NAŠROTor ocitají se opět v Praze, kde hlučí v MC Vagon ku příležitosti Narozeninového mejdanu. V annonci na akci bylo psáno: Oslavenci budou již tradiční: knižní nakladatel Maťa, ve své notně prodloužené pubertě stále si hrající na 29letého, a našrotí řvoun Hraboš, který na otázku kolikáté to slaví narozeniny, raději preventivně odpovídá „nedopočítáš se jich“ eventuálně „nevím, o čem hovoříš“. Na akci postupně vystoupí: odvrácená strana C&Vocalu“ SBOR BŘEŽANSKÝCH KASTRÁTŮ, punk-undergroundová skupina A BUDE HŮŘ, soubor písní a tanců NAŠROT, a na závěr punk-bigbít DRUHÁ DOBA. Maťa tu bude mít stolek s knihami, Cecek stolek s CD, tričky, plackami a nášivkami, atd., atd. Prostě není jiná chance, než dorazit na mejdan mladých a nadějných...tedy... ne přímo až zas tak mladých a už ne zcela úplně nadějných...ale pořád to zatím eště de. A nakonec to vcelku de, byť Cecek nakonec nedorazí, a snad poprvé za všechna hraní v tomto klubu je trošku problém se zvukem na podiu. Ale nešť, soubor svůj gig odehraje v podstatě bez chyb, přestože jsou občas vidět nejisté pohledy hudebníků. Na koncert dorazí spousta přátel z undergroundu (včele s fotografem Štěpánem) a také po mnoha desetiletích i hlodavcovi kamarádi z Reichenbergu, houslový virtuos Sandro a rockový odborník Robin. Sandro pak frontmanovi řekne: „Muzika dobrá, všechno dobrý, ale přesto mám výtku, a tím pádem se nezdám být plně ukojen. Kde jsou tvé proslulé výskoky?“, H.: „Ale vždyť jich několik bylo.“ S.: „No, to jo, ale co ta výška, co ta výška? Nízké byly!“, H.: „To je způsobeno tím, že po operaci menisku nemá zatím koleno původní pevnost.“ S: „Nevymlouvej se! Prostě jak říkám, nejsem plně ukojen.“ Na následné dochlastné U Sudu je vše potřebné dovysvětleno. Navíc ani rockový odborník Robin nevznesl žádných uštěpačných poznámek či dlouhotrvajících rozborů. Celkově tedy – veskrze pozitivní dojem.

  • Při následném svém gigu Fanfáre NAŠROTáre Folkáre y Orientáre neopustí Vysočinu: nahází do povozu akustické gitáry, kosmický kontrabas, husle a ságo, něco bubnů a bubínků a vypraví se směrem jižním do Jihlavy, konkrétně do podzemí Brick Baru, kde zapějí a zaplejí unplugged spoustu folk-rockových písní. Jak píše se v annonci: „tanec u produkce jest pochopitelně možný, u některých songů přímo nutný…Jak tedy naložit s pátečním večerem jihlavským? Dvě slova jako nápověda: Brick Bar. A třetí co mejdanové heslo: Našrot.“  Jak psáno, tak naplněno (včetně baru). Našrotí set se nakonec protáhne na více než dvě a čtvrt hodiny. Před posledním přídavkem nastane menší informační šum, kdy Martha zbytku souboru jakoby nic oznámí, že musí ven na cigáro. Překvapený hlodavec tedy neočekávanou pauzu vyplní interpretací Springsteenova songu „The River“, během které se k němu improvizovaně připojí i zbylí členové, neodešedší vdechovat dým tabákových výrobků. Po návratu na podium je basista zmaten tím, že se stále ještě hraje, neboť prý nabyl dojmu, že koncert již skončil. Inu, informační šum. Nicméně vzápětí se chápe svého „kosmického“ kontrabasu a skutečný přídavek nakonec k potěše početného publika odehraje. Spokojenost na všech stranách.   

Březen 2019

  • Improvizační těleso MARADONA JAZZ v trojici DJ Baltazar-MC Hraboš-seňor Stuchlý má v Jablonci na soukromé oslavě narozenin opět dobrý zvuk, jen se dle hlodavce posunulo poněkud na vyšší level: vynikající jazzová comba hrají v New Yorku v podnicích, kde je lidé příliš neposlouchají, netančí na ně, raději popíjejí a baví se mezi sebou. S něčím podobným setkává se i M-Jazz. Konečně se těleso dostalo mezi špičku!

  • Smutná zpráva doráží do tábora NAŠROT. Na následky tragické nehody umírá dlouholetý spolupracovník souboru, novinář a bubeník Jiří „Komín“ Komínek (1967-2019), literárně známý coby žurnalista J. Od roku 1992 editor anglických textů Našrotu, občas přispěvatel mluveného slova na alba, občas hráč na perkuse, host na koncertech. A hlavně kámoš a velký pařič jak na pokoncertních mejdanech, tak v různých podnicích, najmě ve Velrybě a Vinárně U Sudu. Na Hrabošově albu „Songy z bědných časů“ zní ve většině skladeb Komínovy bicí…

  • Martha si obstarává bílou baskytaru Fender Jazz Bass. Na otázku na FB, co na to manželka, baskytarista lakonicky odpovídá že „má velkou radost.“

Duben 2019

  • Působivá, i když poněkud nabízející se anonce na další koncert souboru zabrala: „Hrad Loket zažije těžké řinčení zbraní hlučných, vyšší dávkou decibelů oplývajících. V plné své elektrické zbroji sem totiž v sobotu 6. 4. 2019 dorazí dvě bandy šílených bojovníků, by ve společném klání povzbudily ducha lidu hardcoreového i crossoverického. První z nich budou Fanfáre NAŠROTáre Elektrikáre y Decibeláre, též „Řezníci z Vysočiny“ zvaní, strašliví mužové běsu a chaosu, z lesů posázavských přišlí.  Druhá banda má šílenství ukryto již ve svém názvu – INSANIA, a jest vyslancem astrálního hardcore z Brněnské vrchoviny, přičemž je známa svými průniky do jiných dimenzí, v kterých vytváří svá vlastní pravidla i svůj vlastní čas. Je jasné, že zdi hradu se budou třást, a stromy padat, a zvěř ustájená plašit. Příznivci tvrdých a drsných paleb jistě na klání dorazí, neboť toto je naplní čistou energií, a dodá jim nových sil, jak čelit protivenstvím, která na ně v dnešních nevlídných časech čekají. Řádění jejich pak bude tak silné, že dolehne i k uším mocných, těch, které si lid tvrdé hudby nezvolil, a kterými ze svých statečných srdcí plně opovrhuje.  Jo, a taky bude nějaký merch k dispozici (CD, trička atd.). Hardcore-crossover forever.“

    Na samotné akci sice bandy nakonec vystoupí v opačném pořadí, ale nikomu to nevadí. Našrotári se napřed v šatně vyfotí „s jednou, asi 2000 let starou máničkou ménem Džízes, která je jejich dávným fandou, neboť jejich muzika je prej boží“. Pak vylezou na plac a opět hrají „jako když kouřej kamna“, to znamená akord sem, akord tam, buch sem, buch tam, ale přes chyby to je celkově velmi divoké: hlodavec, jenž se při pohybu na podiu příliš nekontroluje, si vykopne kabel od ve stojanu sedící kytary, takže jeho combo celou druhou skladbu nervózně brumí. Což vyvede z konceptu Marthu, poprvé předvádějícího svou novou fenderickou gun, co z ní má radost jeho manželka. Václav Jr. nadšen z hradního prostředí, rozvášní se natolik, že občas zabudne, co kde v příslušném songu bubnout. Ceemek je klasicky držák. Třeskutá verze „Dark East Mordor“. Řádící publikum hradní je navýsost spokojeno – v závěru huláká, jakože eště, eště, soubor ho však nabádá, ať křičí "Nemůžou! Nemůžou!", s tím, že mu to jako vodkejve a odejde do šatny, ale publikum na tento laciný trik neskočí. Tři přídavky. Set zakončen 4vteřinovou skladbou "Koziáš", což vyvolá nevěřícné "To si snad dělají prdel!" Výborná akce. Velký dík též „korunovanému králi silnic“, řidiči Láďovi Prajzlerovi, který zvládne se svým „Fiatem jelenobijcem“ na otočku skoro 550 km.

  • „Jelenobijec“ veze soubor NAŠROT též do Voznice u Dobříše, kde tento vystoupí v rámci Čarodějnic na miniaturní letní scéně, za teploty okolo pěti stupňů. Skupina, hrající jako druhá po punkrockové kapele ZPUTNIK, zhostí se svého úkolu s energií a vehemencí, čemuž dopomáhá i velmi kvalitní zvuk jak na podiu, tak - dle přítomných členů Plexis – i z P.A. systému. Výkon Našrotári podávají velmi dobrý, a Václavovi Jr. se dostane nečekané pocty od velkého Mucha Plexisovjana – když bubeník schází po koncertě z podia, Mucho nevěřícně zakroutí hlavu a řekne mu: „Co jsi to za člověka?!“ Poté na podiu řádí punkrockoví PLEXIS, a zvuk je opět výborný. Zápory jinak vydařené akce jsou dva: strašná kosa, a pak kormidelník Jelenobijce, který místo rychlejší cesty po dálnicích volí raději okružní jízdu Středočeskou pahorkatinou se zaměřením na podcelky Benešovskou a Dobříšskou, přičemž z mizerných silniček mají členové souboru pěkně rozdrncané zadky, nehledě na fakt, že počet srnek vběhnuvších do cesty snese koeficient 10.

Květen 2019

  • Improvizační těleso MARADONA JAZZ octne se se svým setem na velmi netradičním pražském místě – v klubu Vagon. Sem totiž situuje Markéta alias Duha 2 svůj narozeninový mejdan. I když karnevalová výzdoba sálu, latino hudba i obsazení tělesa jsou pro klub silně neobvyklé, zvukař si se vším dobře poradí, takže po zvukové stránce je vše tak, jak má být. Což MCího El-Hraboše tak excituje, že během svého scatu a zpěvu navíc po celé dvě a půl hodiny zběsile tančí. Vydařený večer, už jen proto, že M. Jazz vystoupí ve své silné sestavě (i s DJ Muchem). Následuje silná zpářka v tentokrát již tradičním místě: Vinárně U Sudu.

  • I dorazil soubor Fanfáre NAŠROTáre Folkáre y Orientáre s povozem plným španělek, kontrabasů, huslí, ság, bubínků a jiných roztodivných perkusí, do Dačic, by zahudlal a zapěl unplugged v jedné přírybniční hospodě. Akci Oška´s 30th Birthday pořádal jakýsi Spolek pro starší a pokročilé (což byl jen maskovaný název pro „závadovou mládež“ v letech). V annonci na koncert je dále psáno: „A pokud se někdo domnívá, že na unplugged koncertech se jen tiše sedí a nábožně naslouchá výpovědi umělců, Našrotáre ho z tohoto dojmu velice rychle vyvedou! Neboť mjůzik of Našrot unplugged je tou nejlepší hudbou do dupáren a tančíren všeho možného druhu, zvláště pak toho pokleslého. A věřte, že v takovou  dupárnu se neodvratitelně promění i Rybárna! Přijďte a neváhejte!“ Vlasatci přišli, neváhali a pustili se do víru tance, aby pak skončili v tenatech příslušných alkoholických nápojů. Navíc se ukázalo, že nejen Oška měl toho dne narozeniny: mělť je totiž i Kačer, kamarád kapely a starý punkový harcovník z dob Zpěváčků a Trutnovů open air. Sotva se svou novou squaw vstoupil do dveří, ozvalo se jeho mocné hulákání, které po celé dvě hodiny koncertu souboru nepřestalo. Hrálo se – jak je při našroťáckých unpluggedech obvyklé - na dva poločasy s prodloužením a kopáním panákových penalt na baru. Atmosféra v sále byla vynikající. Pořadateli L. Hejlovi též dík za výborný cathering - česneková pomazánka v backstage snesla punc nejvyšší kvality!

  • Vraclav u Vys. Mýta a v ní hippie & underground centrum Statek u Mnicha. Právě zde se koná tzv. „Květinový festival svobody“, neboli setkání závadové mládeže a jiných podobných alternativních kmenů. Hned při svém příjezdu se NAŠROTári zdraví se svými dávnými kámoši – Palivcem, V. Haitem, Čuňasem, Františkem Free, Bahňousem, Čunckem a dalšími. V pátečním programu vedle NAŠROTu (opět s Václavem Jr. za bicíma) vystoupí ještě JOHNNY SERVICE, BÍLÉ SVĚTLO, J. H. KRCHOVSKÝ & KRCH-OFF BAND a SPYTIHNĚV (v dalších dnech hrají např. UŽ JSME DOMA, ECHT!, BBP, RADIO ETHIOPIA, THE PLASTIC PEOPLE UNDERGROUND TRIBUTE, ZVA 12-28 BAND,  OLAF OLAFSONN & THE GIG BAD TRIP, Jan HRUBÝ & Jesse BALLARD, Joe KUČERA, FRANK ZAPPA QUARTET, KOONDA HOLAA atd.) Akci moderuje svým chraplavým hlasem legendární Čuňas. Našrotári se sice při svém setu nevyvarují chyb, ale koncert je patřičně divoký a hlučný a dostane křepčící máničky do varu. Přídavky obligátní – „Hnijící královna“ od KŽ a „I´m Free“ od THE WHO. Po koncertě následuje povinný pochod na bar, neb Václav Jr. na akci slaví své pětatřicetiny – po panácích sympatický jinoch dává svůj obličej v dlaně a běduje: „Je mi pětatřicet! Jsem tak starej! Co teď budu dělat?!“, netuše, že nachází se ve svém nejlepším věku. Co budeš dělat? Přece všechno, Václave! Výborné prostředí (klasická androšská koncertní stodola), výborná atmosféra.

  • Hudební vydavatel (label Cecek Records), organizátor akcí a manager kapel tvrdšího rázu Cecek neboli Ceckin neboli Cecíno alias „Malcolm McLaren z Vysočiny“ dožívá se se strašlivého věku čtyřiceti let. Při té příležitosti uspořádá v HB-Oku dvoudenní mecheche příznačně nazvané „Cecek – 40 na krku fest“. První večer – „hardcoreový“ - koná se na baru, a kromě NAŠROTí hlukové jednotky vystoupí na něm skupiny NONSENSE, BARRICADE, UNDERSIDE a EJAKULUJÍCÍ KOKOS. Zde je třeba ocenit zejména obsluhující barmanky, které musí cca 6 hodin v kuse snášet naprostou decibelovou smršť. Našotáři jsou pak nuceni odehrát svůj set kompletní, protože po nich původně vystupující kapela AGGRESSIVE TYRANTS nemohla přijet, neb kterýsi z členů poškorpil se s manželkou, jež ho zamkla v komoře a přivolala naň policii. Našroti (s Jouzou za soupravou) v potemnělé atmosféře téměř bez světelných efektů předvádějí hlukový teror, z kterého v menším prostoru baru není úniku. Tudíž případné chyby vzal čert (nebo spíš hluk). Podařený večer, na který platila modifikovaná hláška: „Cecku zdar, a hardcoru zvláště!“

Červen 2019

  • První oficiální vystoupení d´n´b-jazzových BEAT ARCHITECTS s Marthou na postu bassmana odehraje se na zámku v Polné, a dle všech přítomných dopadá na výbornou.

  • Začínat annonci na koncert literární ukázkou z Franze Kafky („Když se jednou ráno Řehoř Samsa probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“) není asi příliš chytrý markentingový tah. Nicméně přesto se ujme. NAŠROT tak s fiatem-jelenobijcem dorazí do Velkého Meziříčí, místa konání polo-akustického minifestivalu „Bezproudoff“, v dobré náladě, neboť ač všude okolo zuří přívalové deště, ve VelMezu je hic a plno. V uzavřené barové zahrádce, vystoupí popořadě popový EIRIK, blues-rockové JEDUBABY a se svým setem unplugged i Fanfáre NAŠROTáre. Menší lapálie přihodí se při rozestavení: soubor čítající i s hosty šest osob má poněkud problém se na maličké podium vůbec nějak směstnat. Hlodavec coby frontman je tedy vytrčen s kytarou i se svou seslí na malou rampu, jakési umělé prodloužení podia. To se ukáže jako dobrý tah, ovšem jen do té doby, než se při čtvrté písni (příznačně „Blues levnýho baru“) z oblohy spustí déšť a Hraboš zjistí, že na rozdíl od podia jest rampa nekryta, takže voda teče nejen na mikrofon, kytaru a jeho textový cancák, ale i na naň. Zuřivě se snaží dostat se seslí zpět na podium, ale cesta je zarubaná. Spojení deště a různě propojených elektrických přístrojů, není zrovna věc, po které by se rockový hudebník utloukl. Od následujícího songu tedy sesli odhodí a sedne si přímo na své kytarové kombo - takto v polních podmínkách odehraje zbytek koncertu. Po setu, který jest hlasitě aplaudován, při dotazu, jak se mu hrálo, odpovídá lakonicky: „Jo, dobrý. Akorát mám vod toho komba zateplenou prdel.“ Soubor je pak následně nucen na baru panákovat, neboť houslákovi a ságoistovi Ludrovi alias „Honzovi Hrubému z Teplic“, narodil se vnuk (takové nucení ovšem souboru vůbec není proti mysli). Na dotaz, jak se bude jmenovat, Ludra rozhodí ruce: „Ludra přece. Jak jinak by se mohl jmenovat. Všichni jsme Ludrové.“

  • Když význačný původce decibelů, soubor NAŠROT vyrážel do Chornic(e) u Jevíčka, po pravdě řečeno nevěděl, co ho čeká. Obrnil se tedy poetickou anoncí: „Potká se tak nové s pravěkým - obec nachází se poblíž místa starodávného neolitického sídliště, hrát se bude ovšem na moderním koupališti. Soubory dorazí v plné své zbroji: s mohutnými kyji v pazourech a za dunění bubnů připomenou časy divokých lovců a zemědělců, kteří měli ještě pokoru před přírodou – zbrojí ovšem budou elektrické zesilovače a comba, kyji elektrické kytary, dunění bubnů bude znásobeno kvalitním ozvučením, a divoký bude celkový sound, jež bude doprovázet zapadající Slunce a vítat nezpochybnitelný příchod nejkratší Noci. Připravte se na magický šamanský rituál Slavnosti slunovratu, kdy den a noc překlopí měsíc do znamení Raka. Na slavnosti Ohně a Vody a bujarého a nevázaného veselí, Kupadla a Litha. Slavnosti magie, slavnosti nejvyššího vnímání věcí nadpřirozených, slavnosti pokladů, slavnosti průniků a bran do jiných světů. A slavnosti hudby a tance. Tam nesmíte chybět…“ Lidé nechyběli, přičemž koncertní soaré se odehrávalo vskutku v polních podmínkách na udusané trávě, pod přístřeškem, který by prudší déšť (který byl hlášen) bez problémů zlikvidoval. Nakonec se tak nestalo. Během setu mohl být spíše zlikvidován Martha, neboť jeden z pařících (spíše běsnících) fanoušků srazil naň jednu ze zpěvových beden, a to i se sloupem, na kterém byla upevněna. Martha se naštěstí (i s fenderem) obratně vyhnul, takže tato svezla se mu jen po zádech. Koncert, na kterém nakonec nepršelo, tedy proběhl vcelku vydařeně, i bez povolených ztrát. Dále hráli ještě NONSENSE a KUDLA V ZÁDECH.

Červenec 2019

  • Vysočinou na jih aneb konkrétně do Meziříčka u Želetavy na Skalákův mlejn, na undergroundový festival Magorovo Vydří, tradiční to srocení tzv. závadové mládeže, u které na věku nezáleží – jednou chuligán, vždycky chuligán! Uveden konferenciérem Čuňasem soubor Fanfáre NAŠROTáre Elektrikáre y Decibeláre v plné své elektrické zbroji objeví se na podiu zhruba o půl jedné ráno, aby přichystal zaplněnému nádvoří svůj divoký HC-crossoverový rámus. Dobrý zvuk na podiu vybudí skupinu k opičinám, které často nepředvádí – výkon jest kvalitní a extatický. Euforie a běs. Kačer, jeden z fandů pod podiem (no, on skoro napůl na podiu), vergluje v extázi s odposlechem, a po upozornění Čuňase, by toho nechal, málem tento vyrve z drátů a odnese sebou. Kdosi míní, že koncert měl „světové parametry“. Good work. V docela solidní kose noční pokoncertní popíjení vídeňského veltlína, dovezeného ředitelem Underground radia, Palivcem. Noční hulákání hvězdy SBK Oldy (chlápek, o kterém se na festu nejvíce mluvilo), jenž musí být dokonce umravněn Maťou, což je věc vskutku neslýchaná. Jinak to odpoledne a večer se ještě představili RADIO ETHIOPIA, NITROCEL, BÍLÉ SVĚTLO (underground), THE CRASH, MNICHOVO SMRADIŠTĚ, SBOR BŘEŽANSKÝCH KASTRÁTŮ, VÍTRHOLC a OLIVEROVA DÁLKA, druhý den pak BURGTHEATER, ŠPINAVÉ SPODNÍ PRÁDLO (dle Hraboše „šamani undergroundu“), Milan KNÍŽÁK & AKTUAL, PRASEČÍ FARMA, Dáša VOKATÁ & Olda KAISER, UMĚLÁ HMOTA, GIGIGANG, BALET ČESKOSLOVENSKÉHO ROZHLASU. U Skaláka prostě zas búlo dobře. Protože pořád platí staré dobré festivalové motto: „Setkání je důležitější než program“.

  • Improvizační těleso MARADONA JAZZ bylo pozváno by zaswingovalo na poděbradské lázeňské kolonádě v rámci tradičního dvoudenního festivalu Poděbradské swingování. Inu, tak se do toho pustilo. Jakýsi důchodce, vyladěn předchozím vystoupením OPSO, sice mával hůlkou a vyhrožoval zvukaři slovy „jak tohleto můžete dopustit?!!“, ale jinak se v podstatě celé publikum dalo do nadšeného tance a vydrželo tak celé dvě hodiny. A jak soubor záhy seznal, mezi tanečníky objevilo se i několik lázeňských hostí až z Diegovy Argentiny. Slušný mejdan.

Srpen 2019

  • Další vystoupení jazzrockových BEAT ARCHITECTS s baskytaristou Marthou probíhá open air v parku v Humpolci. Podle bassmana pohoda. A weather report? Prej počasí taky dobrý.

Září 2019

  • Pražský Klub 007 na Strahově slaví letos 50 let své existence. A tak je celý letošní podzim pod markou „Sedmička slaví 50“ věnován koncertům skupin, které jsou s klubem nějak spjaty, což znamená, že zde buď hojně koncertovaly, hojně ho navštěvovaly, nebo hojně dělaly obojí.  I havlbrodská HC-crossoverová úderka NAŠROT činila zmíněné hojně, tedy nemohla zde chybět. Vábivá byla i anonce na koncert: „Hlučný mejdan započne již v 19:00 a bude se hrát až do 22:00. Následovat bude volná pařba, ke které se bude muset postavit - když zparodujeme jeden známý výrok - každý dle svých schopností, každý dle svých potřeb. Jo, a k dispozici bude též obvyklý merch obou souborů. Takže neváhejte, a vyrazte do klokotu strahovského podzemí. Na závěr nahlédněmež do heretické svaté knihy tajných hygieniků hluku a čtěmež: ‚Vy, kdož jste slabších povah, obalte svých uch do antidecibelových fólii či sprejů (stačí i špunt), a aj, vy stateční čelte rachotu, nesoucímu se z podia, přímo, neústupně a hrdinně bez ušních vycpávek‘. Tak praví kniha ‚Decibel fides nostra‘.“

    Neví se, zda návštěvníci koncertu onu knihu četli, rozhodně jsou ale připraveni – žádných antidecibelových fólií ani špuntů nepoužívají a rachotu čelí hrdinně. Večer otvírá pražská hardcoreová legenda P.S. se svým chutným výběrovým setem. Našrotári předvedou výborný divý výkon, k němuž velkou měrou přispěje i tradiční sedmičkový mistr zvuku Kuře. Po koncertě se naň bubeník Jouza nadšeně vrhá a huláká naň: „Jak ty to chlape, kurva, děláš?“ V backstage pak v družných rozhovorech s ostatními hudebníky a fanoušky baskytarista Martha rozdává ověřená moudra typu „Sedmička je Mekkou  hardcorový hudby“, a vyzná klubu též svou lásku: „Když jsem se na jaře dozvěděl, že zase hrajeme na Sedmičce, těšil jsem se jak malej parchant.“ Vydařené retro, které podpoří i hlodavec, jenž vlas utáhne šátkem, kterýžto vizuální trik u něj byl součástí image naposled tak před pětadvaceti lety. Ceemek vypadá bez plnovousu mladě, ale také příliš civilizovaně, což je v tomto žánru v podstatě neslušné slovo. Tři písně („Going To Shamballah“, "Malá je naděje“ a „Hnijící královna“) jsou natočeny Tomášem „Havranem“ Havránkem.

  • Hned druhý den se slovutný baskytarista do helmbrechtnice všech měst vrací, by zaplel s jazz-rockovým & smooth-jazzovým souborem BEAT ARCHITECTS na otvíračce divadelní sezóny v kavárně Pod Palmovkou. Publikum tvoří pestrá směs lidiček plus Hraboš. Během koncertu nejvíce tančí děti muzikantů evidentně sjeté coca-colou, by vydržely vzhůru. Při poslechu souboru se mouder nevyvaruje ani přítomný hlodavec: když se zájmem vyslechne Marthovo basové sólo v prvním songu, po koncertě mu sdělí, že ho na počest slavného tuzemského basáka Jiřího Veselého bude odedneška nazývat „Veselým Marthou“. Vydařený večer.  

Říjen 2019

  • Annonce na ostravský koncert nesla se ve znamení druhu Canis lupus, rodu Canis, čeledě psovití, řádu šelmy (i když existují tací, kteří v souvislosti s Hrabošem lehce odhalí její skryté fotbalové konotace): „Vlci z lesů Vysočiny táhnou pozdravit vlky z Moravskoslezska! Crossoverová smečka howling wolves zvaná NAŠROT dorazí do Ostravy na nábřeží řeky Ostravice, kde se v klubu Barrák zúčastní akce „Setkání kytaristů“. Dále ještě vystoupí THE COMPLICATION a SEVENTH PASSION. Vytí všech zúčastněných bude tak mocné, že ponese se nad Ostravicí až k Odře, a dál do Polska, možná až k samotnému Baltu (neplést si s ostravským rodákem DJ Baltazarem). A ještě jedna poznámka: Našrotári vystoupí v Ostravě v tomto století vůbec poprvé! A to už je pádný důvod přijít na pořádný hudební mejdan a narvat do ušisek něco rachotu. Wolves, come with us!!!“  atd. atd.

    Nutno podotknout že večer byl organizačně výborně připraven. Nejprve měl Hraboš v jakémsi přilehlém sklepení přednášku na téma „Bigbít za normalizace“, poté soubor (s Václavem Jr. za bicími) křepce vyběhl na podium, kde uveden konferenciérkou v tričku s vlky, předvedl výkon, který sice občas připomínal kouřící kamna, ale jinak byl celkově v pohodě. V jeho závěru došlo ke komické vložce, kdy před přídavkem chtěla aktivní konferenciérka představit členy souboru, ale trefila jen Ceemka. Například Václava Jr. nazvala Jouzou, hlodavce „Roboszem“ a nějakým maďarsky znějícím příjmením, a na Marthu pro jistotu zapomněla úplně. V šatně s výborným cateringem se pak soubor vyfotil s přítomným Ericem Claptonem, jenž obdivně pokýval hlavou nad Ceemkovou hrou i jeho aparátem. Na zpáteční cestě Fiatem Jelenobijcem pak vždy, když se Martha snažil cokoli ke koncertu připomínkovat, byl ostatními usazen, jak může hovořit o akci, na které vůbec nebyl. Inu, veselé věci se děly v Ostravě! 

  • Již poněkolikáté se NAŠROTický rachot objevuje na tradiční akci „Rock nad Labem“, která se každoročně koná v Brandýsi nad Labem. Vzhledem k faktu, že na scénu vpadnou až jako poslední před půlnocí, tráví čas členové souboru venku kouřením a litím piva. Dobře zahlásí Jouza, když se asi osmnáctiletá slečna gotického designu  přitočí k hudebníkům s žádostí o oheň. Jako první zjeví se tento pomocí zapalovače v ruce bubeníkově. Slečna si připálí, pokloní se a praví: „Díky za další hřebíček do mé rakve!“ – „Rádo se stalo,“ odvětí vesele Jouza, „já jsem totiž hrobník!“ Narážkou na své dlouholeté minulé povolání, vyvolá u ostatních členů souboru záchvaty smíchu. Ale již na scénu – po kapelách VOMBAT KRUTON, ASMODEUS a PETR HENYCH INTRIO nastupuje Našrot razantně a divoce, přičemž znatelně podroušené publikum donutí k zběsilému, dosti nekoordinovanému tanci. Nepochybně povedená taškařice, z níž se kupodivu všem podaří vyváznout bez jakéhokoli zranění. A tak to má být.  

  • Na koncertě Vladimíra Mišíka & ETC… v HB jsou mezi publikem přítomny i tři čtvtiny NAŠROTU. Hned po příchodu do baru se Jouza přitočí k hlodavci a sděluje mu: „Moje dcera dělá střední zdravotku, a studenti dostali za úkol napsat referát o nějaké významné brodské osobnosti. A mezi těma osobnostma jsi byl i ty, vole! Tak si tě hned vybrala, a psala vo tobě.“ – Hraboš se v obavách ptá: „A jak to dopadlo? Co dostala?“ – „Pochopitelně jedničku,“ směje se Jouza. Hlodavec si oddechne, neboť nejspíš nedopadne jako Magor Jirous, jenž kdysi v hospodě dostal zcela nečekaně od právě příchozího Johna Boka pěstí do držky, až spadnul ze židle. Na nechápavý dotaz Magora, „ty vole, co děláš, co je?“, John odpověděl: „To máš za Mariánku. Jí vyhodili!“, Magor: „Jako z bytu? Z bytu jí vyhodili?“ John Bok: „Hovno z bytu, ty čuráku! Vyhodili jí vod maturity! Vytáhla si jako otázku tebe, a věděla vo tobě úplný hovno!“

Listopad 2019

  • Annonce na následující koncert NAŠROT vypadala následovně: „Blíží se 30. výročí listopadové „Velvet revolution“, takže po celé republice vypukne spousta tzv. slavnostních koncertů. Hlavní pódia ovládnou Kocábové, Kollerové, Prokopové, Kubišky, Hutkové, Langerové, Svěráci, Rišo Müllerové plus umělci klasické hudby, a je to tak správně – jejich hudba i projevy zcela splňují ráz určité svátečnosti a všeobecné pohody. Zvláště pak, když nebude rušena záškodníky z Hradu, Japonska, Rudého domu, Barrandova nebo z Průhonic. Ale existují i soubory, jejichž projev je divoký, nespoutaný a tudíž zcela nesváteční, ba naopak spíše podněcující k pouličním nepokojům či bouřím. Za tyto chuligány(ky) se postavily měrou stejnou a nerozbornou instituce Akademie věd a Popmusea, a rozhodly se tuto sebranku ve dnech svátečních vypustit mezi nic netušící lid.“  

    Vypouštělo se v pražském KC Kaštan v rámci neoficiálního koncertu s názvem „Stálo to za to!“ a onou zvěří byly skupiny (v pořadí, ve kterém vystoupily) ČISTÍRNA POKAŽDÉ JINAK (underground jazz-rock-funk fusion), NAŠROT (HC-crossover), THE AGONY (dívčí hard & heavy) a PLEXIS (punk-rock). Našrotári si (jak je jejich zvykem) poněkud zkomplikovali situaci, když ke Kaštanu dorazili s aparátem asi deset minut před svým začátkem hraní. Následovalo bleskurychlé stěhování, stavění, zapojování, zvučení – takhle rychle k těmto úkonům v historii havlbrodských ještě nedošlo: již po patnácti minutách od příjezdu tak soubor uváděl moderátor akce, historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Miroslav Vaněk. Z hudebníků v tom čase lil pot, měli vytahané ruce, zborcená záda a byli zcela vyčerpaní. Jejich výkon však nebyl až zas takovým průšvihem, jak by se dalo předpokládat. Docela to šlo. A to ještě hlodavec dávno před zorganizováním akce neprozřetelně přislíbil historikovi, že by nebylo špatné některé songy z koncertu vydat na památečním CD, a že by se o to klidně postaral. Pozdě si uvědomil svou strašlivou chybu, zejména poté, co zjistil, že historik se pro výrobu CD naprosto nadchl. Nejenže tak hlodavec po skončení akce odjel lit s kamarádem Hadem, plexisovjanem Muchem a režisérem Fiedorem k Sudu, odkud se vypotácel před čtvrtou ranní, ale následné tři dny strávil ve vleku silného spánkového deficitu na Vysočině v nevytopeném studiu, kde s mistrem zvuku Andym ze 4 a půl hodiny muziky vybírali, šmikali, míchali a masterovali CD „Stálo to za to“. O obal se postaral kytarista Ceemek s využitím fotek Miroslava Lédla. Jinak z koncertu existují tři videa Našrotích skladeb: Tomášem „Havranem“ Havránkem byly natočeny songy „Life Is Elsewhere“ a „Going To Shamballah“, a Jiřím Fiedorem „Us And Them“.

  • Také annonce na další undergroundovou akci je jasná a jednoznačná: „Bolševická lůza spolu s hradními šváby, neustále poštěkávající Kikinou, japonským mlecím kolovrátkem - tihle všichni ruku v ruce s tuzemskými i ruskými trolly neustále se snaží špinit statečné občany tohoto státu, kteří drželi pochodeň naděje, když tu ona lůza vládla. I koná se tedy v listopadových dnech další akce, na které budou její účastníci naopak na Vaška a Magora vzpomínat v tom nejlepším. A elektrický rachot NAŠROT bude samozřejmě u toho. Akce nazvaná „Androš na mlejně, aneb vzpomínka na milé tváře“ se bude konat v Okrouhlici u Havlbrodu na Ambrožově mlejně v klubu Babylon. Kromě našrotárů vystoupí ještě STONED TONES (folk´n´roll, HB) a JIŘÍKOVO VIDĚNÍ (elektro-underground, Praha). A roj podivných bytostí v sále divokým svým křepčením vzdá hold zemřelým bojovníkům proti lůze. A proti jejímu falšování dějin, neboť jak kdosi moudrý kdysi řekl: ´Falšovatelé historie svobodu národa nezachraňují, ale ohrožují´.“

    Pěkné, pěkné, jenže to by nebyl NAŠROT, aby nenastala nějaká ta komplikace. I rozezvučí se v den konání koncertu ráno mobily některých členů souboru, ze kterých Jouza oznamuje, že má skříplý nerv, a nemůže pohybovat polovinou těla včetně své bubenické pazoury, ergo koncert nedá. Existuje jediné řešení – Václav Jr., pokud tedy někde nehraje se svou kapelou. Naštěstí nehraje, a jest připraven. Samotný koncert souboru je velmi divý a hlavně velmi hlučný, a veskrze povedený. Proběhne tedy i závěrečná panákovaná na baru, kterou čile organizuje - stejně jako hudební večer – hlodavcův bratránek Griban, kytarista ze Stoned Tones. Někteří nejmenovaní členové souboru Našrot pak důsledkem toho odjíždějí do HB silně znehodnoceni. Takže pěkné, pěkné, opravdu pěkné.

Prosinec 2019

  • Hraboš byl vyzván J. Fiedorem, hlavní personou vydavatelství Pulchra, by zapěl a zadrnkal na uvedení nové knihy fotografa P. Sojky „Tanec mezi mrakodrapy“ (o New Yorku 80. let), které se koná v pražském Blues sklepu. Oslovený tak tedy učiní. Večer začíná Michael Kyselka, který zahraje 1 kus od Velvetů, poté autor čte úryvky z knihy, následuje autogramiáda, a pak se na podiu konečně zjeví hlodavec s Ibanezou a svým The Cancákem.  Aby navodil tu správnou atmosféru New Yorku, dá z NAŠROTího repertoiru typicky české blues, potom song od chlapíka z New Jersey, což odůvodňuje tím, že NJ je beztak součástí NYC, a vzápětí píseň od slavné britské skupiny, která v New Yorku hrávala, ale nikoli v 80. letech, nýbrž o dekádu dříve. Nakonec se konečně trefí – zahraje song jednoho newyorského rappera, ovšem zrovna tato skladba se objevila na albu jednoho mexického kytarového pidlikala. Jelikož je potleskem a výkřiky nabádán, aby pokračoval dál, mírně se vyděsí, neb v plánu byly jen tři až čtyři věci. Nakonec tedy ještě vypustí velvetí „nedělní ráno“ a svou starou píseň o „dravčí bouři, rozpoutané jenom v nás“. Závěr akce stráví s přítomnými v družných rozhovorech, prokládaných panáky s bylinnou hořkou. To už tak holt bývá.

  • Na světě je výběrové koncertní dvojalbum z již popisovaného koncertu „Stálo to za to!“ s názvem „Stálo to za to!“, přičemž o vydání se podělili Popmuseum a Ústav pro soudobé dějiny AV, o jeho produkci se postarali Andy Andrle (AB Records) a Hraboš, grafiku vytvořil Ceemek. 2CD, na kterém se kromě NAŠROT, objeví ještě kapely PLEXIS, ČISTÍRNA POKAŽDÉ JINAK a THE AGONY, není určeno k prodeji, jest pouze dárkové.

  • Na akci ve Velkém Meziříčí v rámci HC-crossoverového večírku je nominován též soubor Fanfáre NAŠROTáre Elektrikáre y Decibeláre. Spřízněný místní soubor NONSENSE křtí totiž nové album, takže prý u toho „řezníci z Vysočiny“ nesmí chybět. Třetím do party jsou pak řezníci z Kroměříže, zvaní BARRICADE. Jelikož jedním ze spolupořadatelů akce je našrotí manager Cecek, dováží soubor, který má vystoupit jako poslední, za nepřetržitého deště na místo koncertu extrémně brzy: klub je opuštěn, kromě asi dvou, venku kouřících zaměstnanců, a opilce, jenž zde zůstal viset z předchozího večera. Časem se klub začíná plnit, přičemž je Hrabošovi sděleno, že jedním z těch, kteří album polijí, bude on. Ten se ovšem nachází „ve vrcholném stádiu svého virového období“, pije jeden půllitr čaje za druhým, a všem vyhrožuje, ať se k němu moc nepřibližují, nebo je „zaviruje, až uviděj“. V této souvislosti zároveň konstatuje fakt, že je dost dobře možné, že než album stihne polít, toto nejspíš pobleje. Někteří členové Nonsense sice kvitují velkou originalitu křtu, nicméně raději přinášejí vironosičovi láhev dánského rumu, k tomuto aktu předem určenou. Ceemek s Václavem Jr. a Marthou se v předtuše dlouhého večera začínají nalévat pivem, přičemž druzí dva jmenovaní navíc navštíví restauraci, kde se přežerou smažákem. Po návratu Martha začne tvrdit, že asi nebude hrát, jelikož se mu chce spát.

    Nakonec po všech peripetiích a křtu alba se Našrotári vydrápou na podium. Ceemek ihned skupinu upozorní na to, že dneska bude „nejspíš hrát jako po pěti pivech.“ A tuto hrozbu také naplní. Nutno ovšem podotknout, že celkový zvuk na podiu se podobá hlukové kouli, jíž vévodí Václavovy drtivé bicí. Vironosič, stojící přímo u bubnů, se tak zoufale chytá jakéhokoli podkladového soundu, o který by opřel svůj ochraptělý vokál, což se ovšem zdaří málokdy. Martha vyrábí pomocí baskytary jakési temné dunění, které dává alespoň pocit jisté přítomnosti basů. A tak se všichni do muziky trefují, jak je to jen možné. Po odehrání setu Martha v šatně sdělí hlodavci, že dnešní výkon by označil za „střední“, na což mu tento skepticky odpoví, že „spíš nižší střední“. Během závěrečných panáků s Nonsense v backstage je pak Václav Jr., kterému během hraní několikrát vypadly paličky z pazour, pochválen místním učitelem LŠU za výborný výkon. Tomu se říká relativnost pohledu.

  • Tradiční vánoční unplugged koncert Fanfáre NAŠROTáre Folkáre y Orientáre v Havlbrodském Oku v tradiční sestavě (Hraboš, Martha, Jouza, Ceemek), s tradičními hosty (Ludra, Dréza), a s tradičním repertoárem. Jako opening group vystoupí smooth-jazzová a jazz-rocková formace BEAT ARCHITECTS s Veselým Marthou Našrotárem – basista tento tak po celý večer téměř nesleze z podia, a jestliže ostatní členové Našrotu si dělí své vystoupení fotbalově na dva poločasy (se sedmiminutovou přestávkou na cigárko), Martha jede hokejově na tři třetiny. V momentě, kdy se Ceemkovi přerve G-struna na kytaře, a tento ji musí vyměnit (antikubešovsky to komentuje: „Jiný struny ne, ale tahle praská VŽDYCKY“), zbytek kapely vyplní prostor okamžitou improvizací, do které jsou scatovány úryvky písní The Doors. Humorný okamžik nastane – jako mnohokrát předtím - před songem „Night In Lhasa“, který je uváděn přibližně takto: „Tuto píseň bychom rádi věnovali vůdci KSČ Si Ťing Ping-Pongovi, a pak též pravděpodobně již zemřelému Juch Tin Mingovi, který však i v tomto stavu nevědomí stále zůstává čínským poradcem inženýra Zemana. I když mu nejspíš není do juchu“.  Lidí opět kvanta, výkon Našrotu, který i s přestávkou hraje 2:20 hod., je označen za kvalitní (zejména hlodavec vironosič se kupodivu předvádí v tom nejlepším světle, a přítomní hudebníci v publiku oceňují i zvonivý zvuk Ceemkovy kytary). Celkové resumé – velmi kladné. Snad jen… vzkaz managerovi Ceckovi, jenž se mj. postaral i o catering: příště, když už bagety, tak bez toho hnusnýho dressingu!!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

© 2024 Našrot | Administrace | Mapa stránek | RSS
design by c.