NAŠROT ROVNÁ SE POŘÁDNEJ VEJHUL
"Jedly, pily, hodovaly a pak si to udělaly - vokurkou a tyčí - byly úplně našrot..." Tenhle úderný slogan ze skladby, která nese stejný název jako skupina samotná, mi dokonale utkvěl v hlavě hned při prvním setkání se svébytnou tvorbou trojice NAŠROT z Havlíčkova Brodu. Psal se rok 1989, oním setkáním byla přehlídka Punkeden na Žofíně a vzápětí nato poslech tehdy čerstvé demokazety "Totálně našrot". Soubor jsem rázem zařadil mezi své soukromé objevy uvedeného roku a další měsíce ukázaly, že naděje do něj vkládané nebyly liché. Našrot se s jistotou zařadil až do nejčelnější skupinky nepřetržitě narůstajícího pelotonu domácích hardcoristů a Monitorem vydané album "Destructive Tour" ukázalo, v čem je hlavní síla tohoto spolku: zemitý sound, strhující drive a i přes drsnost zvolených vyjadřovacích prostředků naprostá autentičnost celkového projevu. Obligátní tlachání o historii kapely omezím na konstatování, že Našrot vznikl v roce 1988 a vytvořili jej muzikanti, kteří prošli řadou formací havlíčkobrodského podzemí a navzájem se znali již z dřívějšího působení v seskupení Křečový žíly: Petr "Hraboš" Hrabalik (řev, kytara), Jiří "Martha" Dvořák (baskytara, řev) a Jouza "Vodník" Bárta (bicí). Krátce po vydání debutní desky jsem si povídal s prvně jmenovaným a rád bych předznamenal, že styl Hrabošových odpovědí není rádoby extravagantní pózou, nýbrž reálným obrazem nonkonformních postojů celého Našrotu.
Našrot hraje již od svých počátků v nezměněném obsazení. V čem vidíš příčinu této obdivuhodné soudržnosti?
Asi v tom, že jsme dobrý kámoši a že když zajdu do svýho voblíbenýho pubu, tak tam většinou ti dva bastardi už seděj. Dalším důvodem je to, že starší muzikanti z Brodu náma pohrdaj a válej se ve zvratkách vesnickýho jakometalu nebo se prostituujou v barech a ty mladší zakládaj svoje vlastní party.
Nepatříte již zdaleka k nejmladší muzikantské generaci, proto mě trošku překvapuje, že jste se po letech převážně undergroundového hraní vrhli na razantní hardcore...
Přišlo to úplně samo. Jouza byl ještě na vojně a my s Marthou se opíjeli a nudili. Kecali jsme o Křečovejch žilách, že jako tuhle fosílii nebudem vyhrabávat, a co dál.Jeli jsme voba v Dead Kennedy"s a já ještě navíc v The Who. Prostě tahle muzika byl jedinej způsob jak se tý nudy a špíny zbavit.
Ještě funguje pubrocková odnož Našrotu, kvarteto Jerry And The Alligators?
Alligators hrajou teďka málo, Jára (Jerry) Růžička pojal manželku a tak je míň času. Možná, že bude motivace, až mi z Kanady pošlou ty nafukovací aligátory. Když je člověk shání po českejch hračkářstvích, tak na něj koukaj jak na šílence.
Dokážeš ve stručnosti zformulovat filozofii či jakýsi "skupinový názor" vaší formace?
Kapela byla od svýho počátku budována na principech tzv. vagabundismu. De vo to, že muzika i texty jsou podřízený životnímu stylu. Jsme pobudové, co si budem nalhávat. Když jsem byl ve studentskym věku, byl jsem intelektuál. A co mi z toho zbylo? Pobudismus, vožralismus a našrotismus. A pár nafukovacích zvířátek.
Cítíte se jako politická skupina? Pokud ano, tak jako levicová nebo spíše pravicová?
Je fakt, že dost našich textů je politickejch. Ale jsou to spíš sarkastický úšklebky a povzdechy než takový ty texty typu "jsem v prdeli, ty komunisti mě serou!". A levice nebo pravice? Kloníme se zásadně k extrémnímu středu. K tomu nejtvrdšímu jádru. To smete levici i pravici, budem bezruký a budem si zpívat: Hej bejby, dej nohy do praku! (úryvek textu písně Sexy story - poznámka autora)
Po vydání sampleru Rebélie, kde jste byli zastoupeni třemi songy, ses ne právě lichotivě vyjadřoval na adresu Monitoru. Přesto jste pro něj natočili elpíčko - jak si to mám vysvětlit?
Šlo tu o existenci a neexistenci kapely. Nebyla motivace a prachy. Jsme asi jediná rocková kapela, která natočila LP a nemá doposud vlastní nástroje! Mohli jsme to natočit u nezávislý firmy, ale kde seženeš prostředky na studio? Kdo půjčí Našrotu třicet hadrů? Nikdo. Monitor byl zadarmo. Samozřejmě, že na nás trhne prachy, no a? Až vod nich dostaneme nějaký prachy my, koupíme si konečně aspoň vlastní nástroje. Je to asi prozaičtější, než sis myslel, že?
Stále hrajete repertoár, vzniklý z větší části již před převratem. Zajímá mě, zda nyní máte o čem zpívat a jestli se nějak neposune hudební výraz Našrotu, neboť deska podle mě uzavírá jednu kapitolu a dál už stejnou cestou jít nelze...
Za prvé hrajeme repertoár, vzniklý z větší části po převratu. Na desce to představuje, krom úvodní skladby, celou první stranu. Jedná se o torzo programu Teror růžovejch prasat a je pravda, že se zabejvá životní deziluzí lidí, žijících za totality. Člověče, ale jak se tak na to koukám, vono dost těch textů platí i teď. Takže strach vo to, že nebude o čem psát, ani nemám... A co se týče muziky? Budeme se snažit aby to byl pořádnej vejhul. Jakým způsobem? Jen se neboj, ono strýčka Hraboše a jeho vožungry už něco napadne...