INNOCENT MUSIC SERVER (1. 12. 2011)
Podzimní sobotní večery jsou již chladné, tak proč se nejít ohřát do klubu, počastovat se něco pivy a zaujatě sledovat produkci pozvaných interpretů. Tuhle radost jsem směřoval na říjnovou domácí zastávku starých známých SOCIAL PARTY, navíc s vědomím, že je doprovodí veteránstvo z Vysočiny aneb kult jménem NAŠROT. Netřeba být našrot, vidět jasně NAŠROT. Na tyhle pány v letech jsem byl velmi zvědavý. Nicméně ale i na místní osádku, čerstvě odpaněnou výjezdem po Evropě a s novým materiálem v zádech. Klub Art splňuje mé představy o dobrém klubu víc než dobře, navštěvuji jej rád a chybu jsem neudělal ani tentokrát.
Chybu udělali spíš ti, co zůstali doma, nezvedli zlenivělé zadky plné statusů, lajků a nových lebelů a nezašli na trochu dobré muziky. Škoda. Tedy pro ně. Koncert se totiž vydařil, a to oběma účinkujícím. Já spolu s večerní kosou docházím až kolem deváté, ale zdá se, že zcela přesně, protože po přivítání s pár přáteli, jdou NAŠROT na věc. A sledovat je, znamená držet hubu a nechat se strhnout chlápky, kteří zatraceně dobře vědí, co dělají. Hraboš výborně a hlavně srozumitelně zpívá a hudba někde mezi hardcore a rock´n´rollem sype do lidiček svou upřímnost a kvalitu plnými hrstmi. Skutečně se stydím, že jediné co o NAŠROT vím, je fakt, že jsou z Havlbrodu a hrají asi devadesát sedm let. Takto mohu jen doufat, že jsem kapelu neviděl naposledy, protože tohle vystoupení mně prostě sedlo a vzpomínám na něj jako na inteligentně impulsivní masáž. Do budoucna bych tedy sám sobě přál – opakovat, i vícekrát. Ještě dodám, že na závěr padl cover The Who. P.S. – a že je chlapcům ve skutečnosti kolem dvaceti, připomínat nemusím…
SOCIAL PARTY přišli dnes křtít novou nahrávku, která slyší na jméno „Prolomit ledy“. Malý počet lidí ještě trochu prořídl, takže se domácím asi moc dobře nehrálo, ale řekl bych, že ve výsledku to poznat nebylo. Stejně jako předchozí NAŠROT totiž Socky předvedli energetický set, složený z nových věcí a dvou coverů (Sepultura, The Prodigy). A nové věci, to je ten vitamín co léčí moje tělo. Směr, kterým se nyní kluci ze SOCIAL PARTY ubírají, je přesně tím, co mi šetří krok, protože je přesně tam, kde jsem si osobně přál kapelu mít. Poněkud kostrbatě jej přiblížím jako – post hardcore, downtempo, trochu sludge – trochu ne, rockovou, emocemi nabitou muziku. Pro mě platící – čím blíže Neurosis – tím lépe J. Křest alba proběhl za přítomnosti kořalky a zaříkávání, takže jen to dobré přeji i já a rum jsem nakonec taky ochutnal. Rozhodně nejlepší set SOCIAL PARTY, který jsem měl možnost vidět. Ale abych hochy jen nechválil, pracovat, chlapci, pracovat, nepřestávat, budovat a bořit. No snad si rozumíme…
Skromně navštívený večírek byl u konce, končí i můj skromný report. Jak říkaj Visáči, skromný, tudíž nejlepší. Probrat akci a další věci pak bylo ještě třeba v krčmě, kde se kromě podřezání žil jedné ze zklamaných panenek nic vážného nestalo. Tak zas někdy v Artu lenoši.