Havlíčkobrodský místní plátek, někdy v roce 1990 nebo 1991
Vážená redakce,
chtěl bych se v krátkosti zmínit o vystoupení havlíčkobrodské skupiny Našrot v Knyku. Jsem dlouholetý fanoušek rockové hudby a hodněkrát jsem navštívil jak koncerty našich předních skupin jak v Havlíčkově Brodě, tak i místní taneční zábavy, konající se v jeho okolí. Nyní již na zábavy moc nechodím, ale když jsem se doslechl o tom, že v Knyku má hrát skupina z Havl. Brodu, o které se píše v tisku a dokonce nahrává na desky, nemohl jsem odolat. Navíc dva hudebníky, zpěváka a baskytaristu znám z působení z kvalitních skupin Experiment a QKK.
Jaké bylo však moje zklamání se nedá popsat. Musím říci, že toto zklamání se brzy proměnilo ve vztek. Hlavní skupinou večera byla velmi podprůměrná slupina Lord, hrající heavy metal. Skupina je ale velmi mladá, takže do budoucna se dá očekávat určité zlepšení. Během večera pak vystoupila skupina Vždy redy, u níž hrál, jak jsem později zjistil, bubeník Našrotu, a která hrála velmi nečitelný rock (částečně zaviněný špatnou aparaturou), a pak jakési seskupení pankáčů, které se nedalo poslouchat. Ale to jsem bral jako legraci.
Konečně o půl jedenácté přijeli 2 členové skupiny Našrot a na první pohled bylo vidět, že se sotva udrží na nohou. S nimi přijel ještě nějaký člověk, který byl oblečen do slováckého kroje. V duchu jsem zajásal, protože jsem očekával nějakou recesi. Krutě jsem se ale zmýlil. Hudba skupiny Našrot připomínala tovární hluk do něhož zpěvák hulákal oplzlé texty. Pamatuji si ho z již zmíněného Experimentu a nechápu jak hluboko mohl klesnout. Hudebníci se mezi sebou do mikrofonu častovali hrubými nadávkami a úplným vrcholem byla velmi vulgární píseň, která popisovala soulož mezi mužem a ženou a její hlavní slogan zněl "hej bejby dej nohy no praku". K tomu myslím, není co dodávat. Celý tento neposlouchatelný rámus pak trval naštěstí jenom asi tři čtvrtě hodiny.
Nejsem puritán a byl jsem na mnoha rockových koncertech, ale nechápu jak tato skupina může nahrávat desky, a ještě více, jak pořadatelé mohou dopustit takovou nestoudnost. Vím, že doba se změnila a mnoho skupin, které dříve nemohly vystupovat, nyní mohou (jak jsem se dozvěděl týká se to i Našrotu), ale co je moc, to je moc. Chtěl bych vidět jak by tito "hudebníci" uspěl u dnes bohužel dost necitlivě zrušených rekvalifikačních zkoušek.
Aby bylo rozuměno, vůbec mi nejde o to poučovat někoho jak a co má hrát, nakonec máme demokracii, ale každá kapela by měla znát určitou hranici, kterou nelze překročit.
Nevím, jestli můj článek otisknete, ale jestliže ano, chtěl bych touto cestou apelovat na pořadatele, aby správně zvážili jakou skupinu si příště na zábavu pozvat, aby nebyl ohrožen vkus naší mládeže.
S pozdravem
Rocku zdar
Ondřej Fišera