MASOCHISMUS ZVANÝ: NAŠROT
Bejvávalo! Když se ještě před dvěma lety rozplývaly oficiální časopisy i méně oficiální fanziny nad syrovým hardcore havlíčkobrodského uskupení Našrot, málokdo z autorů literárních ód tušil, že když deathmetal zabloudil před dvěma roky ve slepé uličce, ruku v ruce s ním se tam dostal i ten původní obsah z punku vycházejícího hardcoru. Kapely na celém světě byly přinuceny k úhybnému manévru a jednou z nich byla i Hrabošova partička Našrot. Petr Zrůda Bohuslav napsal v roce 1989 v říjnovém čísle fanzinu Rocknoviny: "O to větší šok přichystala téměř neznámá kapela z Havlíčkova Brodu Našrot. Baskytarista mi v zákulisí kladl na srdce: Napiš, že nejsme žádní punkové, ale vagabundi a že hrajeme hospodský lidový písně, zkrátka pubcore. Tato trojice zahrála naprosto nezakomplexovanou agresivní směs punku, styl 77, a amerického hardcore. Diváci byli nadšeni hlavně obhrouble řvoucím zpěvákem. Z textů opravdu čpěla pivní filosofie, ale určitě ne primitivismus." Takhle dokonale se formace Našrot zapsala do zlaté knihy tuzemského punku. Stalo se na poslední velké předrevoluční přehlídce Punkeden 89, která se uskutečnila v Praze na Žofíně v památný den - 6.října 1989. Všude jinde se slavil Den ČSLA. Našrot za sebou měli jenom pár měsíců existence, nicméně bezprostředně po zmíněné akci se automaticky zařadili na špičku tuzemského hospodského rocku, z něhož těsně po "sametové" řádně čerpala a žila mladinká firmička Monitor, nabídnuvší v tomto případě místo na průlomovém sampleru REBELIE-PUNK ´n´OI!, který vyšel v roce 1990 (skladby Hodnej kluk, Malá je naděje a Našrot). Dlužno přiznat, že na rýsující se závratné kariéře měly lví podíl hospodsky obhroublé historky, které o trojici Hraboš (kytara, zpěv), Martha (baskytara) a Jouza (bicí) kolovaly nejen po Brodu Havlíčkově, ale půjčovali se je i lidoví vypravěči v jiných krajích.
V roce 1991 vydal Monitor debutové album DESTRUCTIVE TOUR, které je záznamem koncertního vystoupení v Řiďkovicích a jehož náplň zajistily skladby z programu Teror růžovejch prasat a demosnímku Totálně našrot. Tak ostrá hardcorová hradba neměla ve své době na českém nosiči zvuku obdoby a moc dobře si pamatuji na zákazy šéfů ambiciózních a nadutě se tvářících rozhlasových stanic, kteří z tisíců důvodů ve strachu nedovolili vysílat jediný z předestřených 21 kousků. Atmosféru v kapele vydané album naopak posílilo. Vyvedlo ji z nastálé krize, zjednodušilo přípravu koncertů v zahraničí a v roce 1991 dohnalo k zásadní změně image. V té době totiž začal vznikat program The Braininvestigator, jehož vyvrcholení je zaznamenáno na stejnojmenném disku, vydaném v prosinci firmou Popron. Přechod od Monitoru k Popronu by mohl být pro leckoho překvapením, nicméně opak je pravdou. Zatímco tituly EMI napakovaný Monitor českou stáj oklešťuje, nástupy jiných firem na českou půdu strádající Popron tuzemskou stáj posiluje.
Dlužno podotknout, že zdatně. Album BRAIN INVESTIGATOR bylo pořízeno (již za asistence kytaristy Ceemeka) v hostivařském studiu Zdeňka Šikýře, jehož majitel se zhostil i produkce. Pravda, desce lze vytknout malý důraz na agresivní kytarové pojetí, nicméně nelze přehlédnout uspokojivé funky nádechy v jakémsi core rapu, k němuž Našrot začal inklinovat už před dvěma lety. Nalezneme v něm prvky dřevního hospodského hardcore i punku, leč sound zůstal moderní a pestrý. Básník a prodavač knih Hraboš se zbavil kytary a ustlal si u mikrofonu, aby spolu s ostatními předvedli udiveným návštěvníkům zdejších klubů, co je to "na pódiu vypustit duši". Při nedávné sebetrýzni v Praze dokonce basista Martha omdlel, čímž přerušil exhibici Našrotu v nejlepším. Dojmem naprostého masochismu možná ale nepůsobí klip ke skladbě 21 Reasons Why White Men Can´t Sing Rap, který lze čas od času spatřit na obrazovce. Byl pořízen za směšně nízkých nákladů v pražském Bunkru a ruku k dílu přiložili i členové sdružení Vrata. Upřímně rečeno: jeden z nejpovedenějších klipů z rockové oblasti u nás. A totéž platí i o albu. Z téhle kapely může být leckdo totálně Našrot!