Našrot - Hraboš: Když jsem si to pustil, myslel jsem, že mi ten gramec shoří! (rozhovor pro i-report, prosinec 2016)

Havlíčkobrodská hardcore-crossoverová skupina NAŠROT má venku další počin. Jsou s ním ovšem spojeny tří změny. Ačkoliv si od roku 2008 kapela veškerou hudbu vydává sama na značce Našrot, na obalu této nahrávky najdete etiketu PHR. Dále – nahrávka není na CD, nýbrž na vinylu. A zatřetí: nejedná se o novou věc, nýbrž o první demo Našrotu „Totálně našrot“, natočené v roce 1989, tedy v době totality. Při té příležitosti jsem se zeptala Petra „Hraboše“ Hrabalika, frontmana a kytaristy Našrotu, jak to celé vzniklo.

Kde se vůbec vzal nápad vydat první demo Našrot na vinylu?

Někdy v roce 2011 mě oslovili lidi z PHR (Papagájův hlasatel records), což je nezávislý vydavatelství, který se hudebně zaměřuje na punk a hardcore, že by chtěli vydat naše první demo „Totálně našrot“ na vinylu. Nejdřív jsem to vůbec nechápal, ale tvrdili, že to demo je tak zásadní, že nemůžou jinak. Že ho prostě musej vydat. Takže jsem se zeptal členů kapely, jestli souhlasí, a nikdo nebyl proti.

Říkáš, že první kontakt byl učiněn už v roce 2011. Proč album vychází až nyní?

Zpočátku to vypadalo, že věc půjde rychle. Vzal jsem kazetu s demem k Andymu do AB Records, kde natáčíme většinu našich věcí, a snažili jsme se nahrávku zbavit šumu, natrackovat jednotlivý songy a pak je zmastrovat. Výsledek jsem poté poslal Papagájovi. Vzápětí přišel návrh na kreslenej obal, kterej dělal Tofu Thrasher – fakt parádní. No, a jelikož jsme na rok 2013 připravovali turné k 25 letům existence Našrotu, v podstatě jsme tuhle reedici inzerovali jako překvapení. Jenže v tom čase – dle slov zástupců PHR – přišla „doba stagnace, rezignace a spousty jiné práce“. Ozvali se až letos, ale zase to mělo vcelku rychlej průběh – LP je na světě!

Jak zní nahrávka po těch letech?

Je to naprosto šílená věc, neuvěřitelná zběsilost. A na tom vinylu ještě šílenější a zběsilejší. Když jsem si tu rychlojízdu pustil, myslel jsem, že mi ten gramec shoří! Je absolutní záhada, že jsme dokázali takhle rychle hrát.

Je vůbec možné říci, že se některé skladby staly – alespoň mezi příznivci punku a hardcore - hity?

No, „hit“ je až moc silný slovo. Mezi androši byla určitě oblíbená Hnijící královna, kterou hrajeme dodneška. Hácéčkáři a punks kvitovali songy Našrot, Hodnej kluk a Sexy Story, úleťáci třívteřinovýho Koziáše. Všechny tyhle skladby se taky později objevily na našem prvním elpíčku „Destructive Tour“, který ale samozřejmě vyšlo až po změně režimu.   

Kde jste demáč „Totálně našrot“ vlastně natáčeli?

Napřed řeknu důvod, proč se natáčel: jeden pražskej kámoš mi v létě ´89 sdělil, že se chystá festival Punkeden, na kterým budou moct hrát i hardcorový kapely, který nemaj papíry na hraní (tzv. oprávnění k vystupování – pozn. aut.), což byl i náš případ. Ale že prej organizátoři budou k posouzení a následnýmu výběru chtít nějaký demo. No, a v Havlbrodě existoval Klub mládeže se sálem, kde probíhaly koncerty. V září ´89 jsme se domluvili s Charliem Koutným, zpěvákem brodský novovlnný kapely Kejvavý koně, on nám potajmu klub otevřel, posadil se za mix, a v tom sále jsme demo natočili. Všechny songy jsme nehrávali naživo, dotáčky se šumem z rádia třeba tak, že jsem mlátil do kytary, a během toho přiběhl k magneťáku B-115, kde ty šumy byly nahraný, a zapnul ho. To samý jsme udělali s nahrávkou hlasů z hospody, která je na demo taky včleněná. Naprosto intuitivní záležitost. Cca za 2 hodiny bylo hotovo.

Někde jsem četla, že ten klub mládeže se nacházel dost blízko policajtů…

Nojo, asi padesát metrů přes ulici byly vyšetřovny místní StB. Natočili jsme demo fízlům přímo pod frňákem. Však jsme jim taky na původním bookletu, což byl vlastně průklepák s názvy skladeb, vysekli speciální poděkování „za to, že nás nevotravovali při nahrávání.“

Mělo demo nějaký obal?

Nemělo. V podstatě to probíhalo tak, že kdo o něj měl zájem, poslal mi kazetu, já jsem mu na ní demo nahrál, přidal zmíněnej průklepak a pak ještě takovej plakátek s výtvarnou koláží. Hlavně po Punkedenu, kterej nám vyšel hodně dobře, jsem těch kazet nahrával kvanta – málem jsem zavařil kazeťák. Kterej jsem měl ještě navíc půjčenej.

Proběhne nějaký křest?

Možná na našem tradičním vánočním koncertě v Havlbrodě, který nebude tentokrát unplugged, nýbrž plně elektrický, a bude se konat 25. 12. I když po pravdě řečeno: polejvat takovej krásnej obal bublinkovým vínem mi nepřijde jako křest, ale jako rouhání.

© 2021 Našrot | Administrace | Mapa stránek | RSS
design by c.