Recenze v internet. magazínu FMzine, 2013, Radek Diestler: „Totálně Našrot“, DVD Našrot: „Live In Praha“, CD Našrot Unplugged (2011)

Našrot jako naše nejlepší neperspektivní kapela

Kniha hudebního žurnalisty Radka Diestlera není pouze příběhem čtyř „zoufalců“ z Vysočiny (jmenovitě Hraboše, Jouzy, Marthy a Ceemka), úspěšně pracujících na svém „zneviditelnění“ pod hlavičkou Našrot.

Zárodky kapely, která úspěšně obráží převážně české luhy a háje již 25 let v neměnné sestavě, se datují do počátků osmdesátých let. Samotná skupina s názvem charakterizující životní postoj členů vzniká v roce 1988. Málokdo však ví, že prvotně mělo jít o krátkodobý projekt s názvem Šrot. Vysvětlení je takové: „,O.K.,' olízl se Martha a zdvihl půllitr, ,dneska se ale zmrtvíme na... na... na šrot!´“ Podobně jako se dějiny a trendy podepsaly na životním stylu lidu, ovlivňovaly i dění ve skupině samotné. Od svérázného pojetí hudby ovlivněné Dead Kennedys („...levačka mohla být volšová, tam se mohly chytit tři čtyři akordy, ale pravačka musela být šíleně rychlá.“), maje označení pubcore, s vlivy grunge a crossoveru se objevují v první polovině devadesátých let. Nové milénium je ve znamení fúze hardcore a etna, jež je doposud poznávacím znamením našroťáckého soundu. Jeden z příznivců ho označuje jako „káhirský Joy Division“. A životní styl výše zmíněného souboru? Obliba alkoholu a „látek způsobující změněné stavy vědomí“ měla na svědomí mnohý nedokončený koncert. Do roku 1997 jako by název kapely korespondoval s životním stylem členů. Zábavné jsou vzpomínky na „schopnost“ nedohrání koncertů. Kytarista Ceemek: „Jeden tam spal, druhej o sobě nevěděl, za bicími voják... pak jsem odešel.“ Z tohoto období pochází také památný výrok Hynka Tomana ze Support Lesbiens: „Našrot je naše nejlepší neperspektivní kapela.“ Nomen omen.

Obsah publikace ozvláštňuje to, že se na pozadí historických okamžiků existence Našrotu autor věnuje také undergroundovému hnutí nejen na Vysočině (skupiny Křečový žíly, Gumovej knedlík, Maama), kterého se čtveřice aktivně účastnila. O fungování neoficiální kultury poloviny osmdesátých let vypovídají vzpomínky členů Žil, když např. v 84. roce hráli písně od Slepého střeva: „Předobraz Mňágy a Žďorp mělo do jara 1984 všehovšudy tři koncerty – jeden ve Valašském Meziříčí, jeden v Brně a jeden v Praze. A přesto ty tři koncerty, které mohlo vidět pár stovek lidí, stačily, aby od Slepého střeva jedna skupina na Vysočině převzala dvě písničky.“ Důkaz, že kdo chtěl, dokázal informace získat i bez internetu. Atmosféru předrevolučního kvasu přibližuje dnes již těžko představitelný seznam aktivních účastníků koncertu, který se odehrál v roce 1988: „Soupiska koncertu byla z dnešního hlediska mírně surrealistická: Našrot, Divize, Psí vojáci, Tři sestry, Plexis, Wanastowi vjecy, S.P.S. a Orlík.“ Nepřítel byl pouze jeden, proto to relativně klidné soužití „houní“, punx a skinů. Spolu s divokými koncerty havlbrodského kvarteta si lze udělat obrázek o devadesátých letech hudební i klubové scény až do aktuálních dní.

Kniha zaujme i množstvím fotografického materiálu. Více než slova vypoví o hudebním zaměření hudba sama, proto jsou do knihy jako bonus přiloženy dva nosiče, které přibližují, o čem Našrot je: DVD zachycující jejich živé hraní při oslavách dvaceti let a CD Unplugged, které je opětovně důkazem, že i za randálem se ukrývají silné melodie.

© 2019 Našrot | Administrace | Mapa stránek | RSS
design by c.