Hraboš - Festivalový dotazník (rozhovor pro web Rock & Pop, červenec 2015)

Tvůj nejoblíbenější festival.

Nejspíš Trutnov Open Air Music Festival, ale je fakt, že jsem tam už léta nebyl. V poslední době mě moc baví undergroundový fest Magorovo Vydří u Skaláka na mlejně v Meziříčku. Výborný prostředí, výborný lidi, pohoda. 

 

Nejlepší vystoupení, které jsi kdy na festivalu viděl.

Já jak na fesťáky moc nejezdím, tak je tady můj výběr trochu omezenej na ten Trutnov... zážitkem bylo vystoupení Faith No More v sedmadevadesátým, dobrá byla Sepultura o pět let později tamtéž, Clawfinger 2003 a Pro-Pain v roce 2009. Taky tam. A jestli lze nazvat Aerodrome fesťákem, tak samozřejmě System Of A Down v roce... ty jo... 2013? Vím, jen, že jsem zpíval celej jejich koncert. A se mnou dalších asi 18.000 lidí. Magická záležitost.

 

Nejšílenější zážitek, který jsi na festivalu zažil.

 Před rokem jsme hráli na Pod parou a bylo to jak dle základního Murphyho zákona - "Pokud se má něco zesrat, zesere se to" navíc s depesivním dodatkem  "a když už se to zesere, zesere so to totálně." Manager nám řekl, že si nemusíme žádnej aparát brát sebou, neb domluvil erár. Přijeli jsme tam a všude půl metru bláta. Budiž. Nastoupíme na stage s představou 50 minut hraní, ale zjišťujeme, že to tedy asi těžko: erární marshall vyfasovaný kytaristou nefunguje vůbec (zdržení 10 minut), náhradní amplifajr je sice funkční, ale jen asi na dvacet minut. Napřed se rozhodne rušit zvuky přidělené mu kytarovými krabičkami, poté se začne zakoktávat a vzápětí lehne úplně. Soubor je tedy nucen již tak zkrácený set předčasně ukončit. Lidi stáli v blátě a koukali se na nás jak na idioty. Byli jsme tak vmanévrováni do další z mnoha našich ostud, byť tentokrát jsme v ní byli víceméně nevinně. 

 

Co jsi kdy udělal na festivalu a už bys to nikdy neudělal znovu?

To je taková ta klasická past, která zaklapne u spousty rockerů. Při čekání na svůj set je totiž velmi snadné upadnout do tenat alkoholu a dalších mozkojebných záležitostí, takže výkon na koncertě bývá často velmi tristní. A ačkoli se pak páni rockeři vždy dušují, že toto příště už rozhodně neučiní, neb přece nejsou blbí, na dalším fesťáku šup! A když jdou na stage, sotva naň dojdou.  

 

Jak by se jmenoval tvůj festival?

Nepředpokládám, že bych kdy chtěl pořádat jakýkoli fesťák. Na to musí bejt organizační nátura, což já zdaleka nejsem. Já sem nátura leda tak do baru.

 

Kdybys měl vlastní festival, jakých pět základních headlinerů by měl?

Kdybych byl dramaturgem a měl neomezený prostředky, tak v pátek bych to hodil do tvrda (třeba právě bratia Systémovci nebo Biohazard), v sobotu lehce do fusion a do etna (někdo z trojky Khaled, Rachid Taha, Natacha Atlas, a pak samozřejmě Robert Plant) a v neděli bych ulítl do vesmíru (Lisa Gerrard nebo Dead Can Dance). A mezitim by tam byla ještě spousta dalších skvělejch kapel a interpretů.  

 

Které skupině bys zaplatil klidně 50 milionů dolarů (kdybys je měl), aby se dala znovu dohromady?

Není potřeba, aby se starý kapely znovu dávaly dohromady, chce to jen najít nějakýho fyzikálního génia, co umí pracovat s časoprostorovejma dveřma. Jima bych sem dostal Led Zeppelin ve formě z roku 1972, a ještě bych spoustů melounů ušetřil, páč voni tak drahý tenkrát nebyli. A měl bych tu mladý divoký kluky, který by to všem strašlivě natřeli. Teda - voni se mi líbili i na tom londýnským koncertě v roce 2007, ale od tý doby čas neúprosně zapracoval...

© 2018 Našrot | Administrace | Mapa stránek | RSS
design by c.